Thursday, March 31, 2011

coolest kid on the (colour) block





Wearing H&M's Fashion Against Aids vest & bag, H&M jumper, Mango jeans & Dior sunglasses

Zas je tu, jaro je tu, barvy šílí. Líbaj se jak o život navzájem. (Fail, omlouvám se fanouškům Lucie Bílé)
Před pár dny jsem si myslela, že mě colour blocking (a.k.a. splácej všechno barevné oblečení, co doma najdeš, přidej ještě barevnější doplňky, protřepat, zamíchat) přestává bavit, vždyť to nosí plno lidí a dá se to asi i okoukat, jenomže upřímně: kdy se vám poštěstí, že největší hit sezóny je kopírování vašeho osobního stylu?? Tentokrát jsem to sice trošku zamíchala s bílou a šedou, nicméně žlutá průhledná taška, c'mon, hit jako (s prominutím) prase (a pro nás chudé studenty asi tak 20x levnější háemková verze než ta od Jil Sander), růžový neonový pásek a slaďující to neonově žluto-růžový náhrdelník. Aby toho nebylo málo, tyrkysový tradiční thajský náhrdelník a stejně-tak barevné lodičky. Ale tentokrát je to ještě slabota. Příští post bude taková barevná exploze, že vám to utrhne oči.

A few day ago I thought that maybe I will skip the whole colour blocking trend (a.k.a. put together all bright clothes you can find at home), I saw so many people wearing it that it eventually became too commun. But how often does it happen that the main trend of the season is the key of you signature style?? This time I mixed it a little with grey and white, but the transparent yellow bag, c'mon, a trend as big as the Moon and friendly to our student's budgets since it's from H&M (well it will be, as soon as it hits the stores), pink neon belt and a necklaces combining both. Oh And also the turquoise Thai bracelet matching the shoes, right. Taking it easy this time, next time it will be such a colour explosion that it will blow your eyes away.

Photos: Alban

Tuesday, March 29, 2011

if we stoped dreaming what would we have left?






Wearing my sister's Topshop cardigan, her dress, Zara shoes, asos tights and a Burberry watch.

Když pominete tu neuvěřitelně romantickou stránku věci (srdíčka a kytičky všude kam se podíváš), tak musíte uznat, že ten svetr prostě musím mít. Pokud jste stejného názoru, dole máte takový malý formulář, ve kterém můžete nezaujatě hlasovat. 

If you don't mind the romantic side of this outfit, you have to admit I have to have this cardigan. If you share my opinion, you can vote in the poll just below.


Monday, March 28, 2011

The sad reality of fashion going public

This is a guest post written by Philip Seyfi, a Russian new media developer & designer and  founder of the NihongoUp Japanese learning community. Read more at his Japanese language & culture blog.


In recent years, many family-owned fashion houses have decided to go public. While this may be an indication of the overall positive growth in the fashion industry, I am more than skeptical about the long-term effects.

Earlier this year, Prada has announced that it's planning an IPO no later than in 2012. While this indeed means that the company will grow immensely in the coming years, and that we'll see more Prada stores and adverts all over the world, it also raises the difficult question of whether they'll survive the transition—whether ten years from now we'll still wear the Prada we know today.

The events that prompted me to write this post are the recent talks about the planned acquisition of Hermès, a Paris-based luxury-goods manufacturer, by the behemothic Moët Hennessy Louis Vuitton empire which today has more than 60 brands under its control. Hermès went public in 1993 and so far has been seen as exemplary in the way that company managed to float itself, yet retain the friendly vibe of a family-owned fashion house, even after Patrick Thomas became the first non-Hermès to helm the company in January 2006.

“We don’t want to be a part of this financial world which is ruining companies and dealing with people like they are goods or raw materials.”
—PATRICK THOMAS

Unfortunately, during the last few months, things started to go downhill. Moving on after John Galliano’s drunken outburst, Bernard Arnault, France's richest man and the head of LVMH, has set his eye on Hermès International. The Hermès family, hostile to the possible takeover, is now seeking to place more than 50% of its share in the business in a new holding company.


Arnault lost the lawsuit he initiated against the family's preventive actions, and Axel Duma, a passionate member of the sixth generation of Hermès, says his family will never sell. Nevertheless, this is no different from what we've heard from others, such as Donna Karan who's DKNY became a publicly-traded venture 1996, and after an array of bad management decisions ended up being bought by LVMH in 2001.

“[The Bulgari deal] is not so much an acquisition but an association between two families sharing a common vision and philosophy.”
—BERNARD ARNAULT

With more family-owned luxury brands falling under LVMH’s umbrella virtually every month (Bulgari being the latest to sell out, Burberry probably next), all we can do is wait and see, and hope that Prada won't become another disaster as we have witnessed with the likes of DKNY, or slowly move towards the mass market à la Louis Vuitton.

If Prada goes public, or LVMH purchases a controlling share in Hermès, will it change your perception of either company? Or am I over exaggerating and this evolution of the fashion industry is not as bad as it seems?




V posledních letech se mnoho módních domů v rodinném vlastnictví rozhodlo prodat své části větším koncernům. Ačkoli to může být indikací pozitivního růstu módního průmyslu jako celku, jsem více než skeptický o následcích dlouhodobých.

Počátkem tohoto roku Prada oznámila o svém rozhodnutí že plánuje IPO nejpozději v roce 2012. Ačkoli to znamená, že společnost výrazně poroste v příštích letech a že uvidíme ještě více značkových obchodů a reklamy po celém světě, také to vzbuzuje otázku, zda tuto změnu úspěšně prežijí—zda 10 let ode dneška budeme nosit tu stejnou Pradu, jakou jí známe dnes.

Údalost která mě podnítila k napsání tohoto článku jsou nedávné zvěsti o plánované akvizici Hermès, pařížského výrobce luxusních výrobků, obrovským koncernem Moët Hennessy Louis Vuitton který dnes vlastní již přes 60 značek. Hermès byl z části prodán v roce 1993, a dosud byl považován za ukázkový případ v tom, jak úspěšně růst a zaroveň zachovat přátelský charakter rodinného módního domu, dokonce i poté, co se v lednu 2006 Patrick Thomas stanul, jako první člověk nepatřící do rodiny Hermèsů, v čele společnosti.

“Nehceme být částí toho finančního světa, který ničí společnosti a obchoduje s lidmi jako se zbožím nebo materiálem.”
—PATRICK THOMAS

V posledních měsících však věci začaly jít z kopce. Bernard Arnault, nejbohatší muž Francie a šéf LVMH, se vzpamatoval po opilých výrocích Johna Galliana, a začal přemýšlet nad koupí Hermès International. Rodina Hermès, jednohlasně proti, se nyní snaží umístit více než 50% ze svého podílu v podnikání v nové holdingové společnosti.

Arnault prohrál svůj soudní spor ve kterém se snažil dokázat že preventivní kroky rodiny jsou nezákonné, a Axel Duma, vášnivý člen šesté generace Hermès, říká, že jeho rodina společnost nikdy neprodá. Nicméně, tato slova se nijak neliší od těch, které jsme měli možnost slyšet od ostatních, jako je Donna Karan: společnost DKNY které se v roce 1996 stala akciovou, a po řádu špatných rozhodnutí managementu skončila v roce 2001 ve vlastnictví LVMH.

“Není to [obchod Bulgari] ani tak koupě, jako spojení dvou rodin se stejnou vizí a filozofií.”
—BERNARD ARNAULT

Prakticky každý měsíc končí další a další rodinné módní domy v rukou LVMH (naposledy to byl právě Bulgari počátkem března) a jediné, co nám zbývá je čekat a doufat, že Prada nebude další tragedií jako jsme mohli být svědky v případě DKNY, či se pomalu nezačne stávat masovou záležitostí à la Louis Vuitton.

Stane-li se Prada akciovou společností, nebo LVMH odkoupí kontrolní podíl Hermès, změní se váš pohled na tyto značky? Nebo zbytečně přeháním a tento vývoj módního průmyslu není tak zlý, jak se zdá?

Tuesday, March 22, 2011

where is my mind



Wearing: vintage skirt & bag, Zara shoes, Uterqüe sweater & SAND shirt.

Jeden z mých školních outfitů, dnes ještě šlučnáčtější než obvykle, poněvadž jsem si na sebe vzala košili s límečkem. Že není vidět? Taky si myslím. (Nebojte, fotograf bude po zásluze potrestán.) 
A ještě musím zmínit jakou mám úžasnou babičku! Když jsem byla v Čechách na Vánoce, tak jsem se jen tak zmínila, že bych chtěla hranatou kabelku a ona mi přivezla až do Barcelony tuhle krásku ( a znovu převelice děkuji :). Úplně přesně takovou jsem potřebovala. Hranatou, na předloktí a v zajímavě barvě. Až na to, že jsem netušila, že se do ní vejde jedna rtěnka, klíče a tři žvýkačky. Klasika!

One of my school outfits, today even more decent than ever, because I am wearing a shirt with a collar. You say you don't see it? Me neither. (Don't worry, I will punnish the photographer)
And I have to mention how awesome my granma is. When I was in the Czech republic fot the holidays, I mentioned I would need a square bag and the next time she went to Barcelona bringing me this beauty! Exactly the one I needed. Only I did not know only a lipstick, my keys and three chewing-gums fit inside. How unusual!

Photos: Alban

Sunday, March 20, 2011

all i'd want is you to be my sweet honey bee






Wearing an H&M dress, Zara jumper & bag, Kenzo scarf and BSE (standing for Best Socks Ever) from H&M

Dnes ráno jsem se probudila a měla jsem chuť na světle růžovou. Říkala jsem si, že ono není čas od času od věci dát si chvíli od barev pohov, "take it easy" a nevymýšlet nevymyslitelné barevné kombinace. Jenomže, ha, ono k té světle růžové jde skvěle s Kleinovou modrou a ha, ono ty světle zelené ponožky k tomu nevypadají marně a ha, ten květovaný šátek je dobrá tečka. Asi se nikdy nezměním. 
Doufám, že jste si užili víkend!

Today I woke up and I wanted to wear baby pink. I thought that I could take a little break from colours, take it easy and don't spend my time inventin uninventable colour combinations. But, look!, the Klein blue goes so well with the pink, and look!, the mint green socks look even better, and look! the flower printed scarf would be fabulous with it. I guess I will never change.
Hope you had a nice week-end!

Photos: Alban

Friday, March 18, 2011

spotted








Wearing a Zara dress, clutch & shoes Lanvin for H&M

Na tyhle šaty už jsem se dívala někdy v listopadu, jenže jsem si ten měsíc koupila asi milión dalších věcí, takže na ně nedošlo. Před dvěma týdny jsem jen ze zvědavosti brouzdala mezi zbytky slev (ze zvědavosti protože jsem si taktéž již koupila milión dalších věcí) a našla jsem je, za částku tak směšnou, že ji sem nemůžu napsat, protože byste umřeli smíchy (a mně by klesla návštěvnost). Minulý rok jsem milovala proužky, letos to puntíky jednoznačně vedou.

I had already seen this dress in november, but since I had already bought a million other things I didn't buy it. Two weeks ago I was randomly browsing the sale's leftovers (randomly because I had already bought a million other things) and I found it, for a price so riddiculous that I cannot tell you, because you would die laughing (and I would get less visitors). I loved stripes last year, this year the dots are taking over.

Photos: Alban

Wednesday, March 16, 2011

new shoes, old souls


Shoes & bows from Zara & best socks ever from H&M

Tyhle boty už jste viděli. Jednu z mašliček už jste taky viděli, jako mašli na čelence do vlasů. První jsem si koupila minulou zimu a samozřejmě rozsedla, druhou (stejnou) jsem ukořistila za 2€ ve slevách v létě s pocitem, že jí budu nosit stejně, jako její invalidní sestru. Nenosila. Zabíraly mi místo (obě). A pak mě to napadlo. Dvě velké třpytivé mašle? Na boty s nimi! Po dvaceti minutách a mnoho nadávkách později byla práce hotová. Boty a mašle, prohlašuji vás za ženy a muže (role si vyberte samy).

You have already seen these shoes. You have also seen one of the bows as a headband. I bought the first one last winter and I sat on it (of course), the second one was my 2€ find on sales and I thought that I will wear it as much as her mutiled sister. I didn't. They were just dust-catchers. And then I got the idea. Two big shiny bows? On shoeees! Twenty minutes and a lot of swearing later the work was done. Shoes and bows, I now pronounce you man and wife.

Sunday, March 13, 2011

brunette au carré

Wearing: H&M top, Mango cardigan, Massimo Dutti pants, Zara flats & Uterqüe bag.

Už strašně dlouho jsem měla stejné vlasy a to je pro někoho, kdo byl zvyklý si měnit barvu doslova každý měsíc, docela nuda. Tak jsem se rozhodla to ustřihnout. Tak krátké jsem je neměla od svých osmi let, takže jsem slečnu v zrcadle chvíli nepoznávala, ale musela jsem uznat, že jí to sluší. Jestli si to nemyslíte, tak to je docela zlé, protože budu muset zítra běžet ke kadeřnici a těch 50 nebo kolik tisíc vlasů si zas nalepit zpátky.

It's been a long long time since I had the same hair and that is something horrible for a person that used to change its colour every single month. So I decided to cut it. My hair haven't been that short since I was eight, so it took a while until I recognised myself in the mirror. If you don't think it suits me, please don't tell me otherwise I would have to go back to the hairdresser and get those 50 thousand single hairs back.

Photos: Alban

Thursday, March 10, 2011

i'm a realist, i'm a romantic



Sice nemám ani z poloviny tak kůl koberec jako Teruna, ale zato mám šaty s miliónem srdíček! 
I might not have the über-cool carpet as Teruna has, but I do have an awesome dress with a million little hearts!

Photos: Karolina

Tuesday, March 8, 2011

i wish i was like you, easily amused

Wearing a Zara t-shirt & bag, vintage belt, coat & shorts, H&M socks & Vagabond shoes.
 Photos: Alban
Moje puntuálně/oranžová obsese a slavné ponožky!
My punctual orange obsession and the famous socks!

Sunday, March 6, 2011

Barca in disguise











Vzpomínáte, jak jsem říkala, že Španělé nevynechají jedinou šanci si pořádně zapařit? A k tomu to berou smrtelně vážně. Celý víkend mi pod okny defilovaly převlečené davy, takže jsme se s kamarády rozhodli, že když už, tak my taky pořádně. Originalita převleků (dámských) byla lehce omezená, koček jsem potkala asi dvacet ( i když já jsme byla zmutovaný kočko-leopard), Karolína převlečená za sestřičku se potkala s Karolínou, která byla taky převlečená za sestřičku. Námořník Sebastian si stěžoval, že druhý námořník v sále je gay a jediný pilot Alban byl celou noc hrdý na svůj kostým (mimochodem značky Adéla S.). Ghostbusteři pracovali, našli jsme skvělý prstýnek a kluka, co si tu masku měl radši nechat na sobě. Doma jsem si uvědomila, že mám na nose dočasné tetování a nejde odlíčit. Aspoň jsem kočka o něco dýl.
Kdyby to někoho zajímalo, mám na sobě svetr z Manga, šaty ze Zary a čelenku vlastní výroby. A kdyby to ještě někoho zajímalo, tak všechny papírové čepičky jsem dělala já.

Remember when I said that Spanish never miss a chance to party? They take it really seriously. The whole weekend there had been crowds in costumes under my window, so we decided (me and my friends) to take it seriously too. We were very original: I met at least 20 cats (eventhought I was a geneticaly mutated leopard-cat), both Karolinas went as nurses. Sebastian the sailor was complaining that the other sailor is gay, only Alban the pilot was completely satisfied with himself (by the way of my own design). Ghostbusters were working, we found a cool ring and a guy that should keep his mask on. My make-ip turned out to be a temporary tatto and I can't get it off. Makes me wild for little longer.
If anyone is interrested I was wearing a Mango cardigan, a Zara dress & a headband made by myself & I also made all the paper hats.