Saturday, November 26, 2011

diy acne inspired leather skirt

Vintage sweater, vintage+DIY skirt & Zara heels

For a while I had been lusting for a real leather skirt, but since they are quite expensive in the stores (even in H&M and Zara the prices start at 100 €, out of my budget for a skirt), I had two possibilities: let it go or go vintage hunting. Two weeks ago I found one that had the perfect fit for me but was burgundy. I know burgundy is the hottest color right now, but I let it there since I think we will all be burgundied-over soon. By the time I realised I wanted it despite of the color, it was gone. So I picked a midi black one that was two sizes bigger than my regular size, and spent my whole evening yesterday adjusting it to my size. When cutting it (almost 30 cm!) i made it shorter in the front, inspired by the wonderful skirts Acne makes. When I straight-cut the first part off (sorry I do not have pictures of the original skirt, but it was already too dark to do them), I draw a line with textile chalk (picture below) and cut again. The good think about leather is you do not have to do the lining when you cut it, but what I did was to sew the limits of the sewn parts i cut so they wouldn't split. And when I do not like this shape anymore, I can always cut it straight again. I think I will wear it like this: with big knits. This one is a score from my Mum's closet and soo warm. By coincidence, I saw one that was almost the same in H&M. I always say they are reading my mind.
Have a great weekend!

Už nějakou dobu jsem měla spadeno na sukni z pravé kůže, ale jelikož jsou docela drahé (i V H&M a Zaře začínají na 100€, trošku mimo můj rozpočet), měla jsem dvě možnosti: nechat to být nebo jít na vintage lov. Před dvěma týdny jsem objevila krásnou, co mi perfektně seděla, ale nechala jsem jí tam, protože byla vínová a myslím si, že za chvíli už z toho všeho vína budeme mít všichni kocovinu. Když jsem si poté uvědomila, že by i přesto byla fajn, už tam samozřejmě nebyla.Takže jsem si místo ní vybrala dlouhou černou, co mi byla o dvě čísla větší a celý včerejší večer jsem strávila její úpravou na svou velikost. Ustřihla jsem nakonec asi 30 cm a také jsem jí po vzoru sukní od Acne udělala kratší vepředu, podle čáry jak to vidíte na obrázku dole. Bohužel už byla moc tma na dokumentaci celého procesu, takže doufám, že vám tato fotka a moje vysvětlení budou stačit. Kůže má tu výhodu, že se nemusí začisťovat, aby se netřepila, jediné, co jsem zašívala (kromě zužování, na kterém jsem si na stroji zlomila jehlu), byly části lemu, kde jsou k sobě přišité jednotlivé kousky kůže, aby se neoddělily. A až mě jednou přestane bavit, tu zadní delší část prostě odtřihnu. Nosit ji budu přesně takhle: se svetry. Tenhle je z šatníku mé maminky a je naprosto skvěle izolující. Shodou okolností teď H&M prodává skoro stejný. Já to říkám, že mi čtou myšlenky.
Krásný víkend!

Told'ya the picture is baaad :)

Wednesday, November 23, 2011

les gentils

Vintage sweatshirt, H&M pleated skirt & top, Zara bag & Forever 21 shoes.

 This is what I wore today: my favourite black pleated skirt (I can really say this one is a favourite, I wear it ALL the time), a grey sweatshirt and my new shoes. Regarding the sweatshirt, if you read my blog long enough to know I was looking for the perfect one and did not find it, well now I can say Bingo. After months and months I found the most perfect one. In my own house. It was in the closet where my family puts the clothes they do not wear anymore (because they are too ugly). Basically a bastard sweatshirt that was so happy to be adopted by me. I also realized I have too many lipsticks I do not wear and decided to wear them more often, so let's see how I will keep up with this resolution.

Fotky toho, co jsem dnes měla na sobě: moje oblíbená černá skládaná sukně (opravdu oblíbená soudě podle toho, že ji nosím pořád), šedá mikina a mé nové boty. Co se týče mikiny, ti z vás, co čtou můj blog už delší dobu, možná vědí, že jsem podobnou dlouho hledala. A našla. Doma, ve skříni, kam moje rodina dává věci, co už nenosí (protože jsou příliš škaredé). Mikina sirotek, co se mnou velmi ráda nechala adoptovat. Taky jsem si uvědomila, že mám až příliž mnoho rtěnek, co nenosím, a rozhodla jsem se je nosit mnohem častěji, tak schválně co z tohodle předsevzetí vzejde.

Friday, November 18, 2011

because

Shoes from Forever 21

Shoes are for me what candy is for kids. I love them all and I just can't get enough. It's just so simple to make me happy :) Actually I was wondering wheteher to buy them or not, but since it was love at first sight, I will not mind the quality.
Boty jsou pro mě to, co jsou sladkosti pro děti. Miluju je všechny a nikdy jich nemám dost. Je strašně jednoduché mě potěšit :) Trošku jsem váhala, jestli si je koupit nebo ne, ale byla to láska na první pohled, takže jsem nad kvalitou přimhouřila oči.

Wednesday, November 16, 2011

emerald

H&M sweater, Massimo Dutti dress & shoes

If there is something that I could not live without right now it is big knits. The bigger the better. Of course you have to deal with the fact you look like a pregnant excavator. And sorry for the killer look in my eyes, actually I am much happier than I look. Guess why.

Jestli existuje něco, bez čeho právě teď nemůžu žít, tak to jsou obrovské svetry. Čím větší, tím lepší. Samozřejmě se musíte smířit s tím, že vypadáte jako těhotný bagr. A omluvte prosím můj vražedný výraz, ve skutečnosti, jsem mnohem šťastnější, než vypadám. Hádejte proč.

Saturday, November 12, 2011

black & wine

H&M sweater & skirt, Topshop shoes, Swarovski neclace, Pimkie tights & Bimba & Lola bag.

After a long time of searching I finally bumped into the right burgundy tights. In Pimkie, which is not really a store I usually go to, but since they are supposed to be made in Italy let's hope no child had to suffer to make them. The color is just right and I really like burgundy on myself. It's like the tights are really iluminating my face. Anyway today was the first day of the week I managed to get pictures taken, had been super-busy all week writing exams and gluing my fingers together while making models (another thing is discovering that you are out of glue at 11 in the night before the delay - because you used it on you earings). My lovely friend Andrea (who also made the pictures, gracias!) let me borrow her bag since she said it goes really well with my outfit and I couldn't agree more. I really wish I had a bag like this, big, black and so good looking with anything.
To be honnest I am still super busy and those pictures were taken on my way to school today (yeah I know it's Saturday, but my teachers are sadists), I probably won't have any Sunday either so regards to all of you who can spend ale the time reading magazines in bed & running around in heels. Not jealous at all.

Po dlouhé době hledání jsem konečně narazila na správně vínové punčocháče. V Pimkie, což sice není obchod, kam normálně chodím, ale jelikož prý byly vyrobeny v Itálii, doufejme, že pro ně nemusely trpět žádné děti. Mají ten správný odstín a kromě toho mám na sobě vínovou fakt ráda. Přijde mi, že mi prozařuje obličej. (Ještě že je mám na nohou.) Každopádně dnes byl v tomto týdnu první den, kdy se mi podařilo udělat fotky, byla jsem totálně zaneprázdněná psaním zkoušek a lepením si prstů k sobě při vyrábění maket (jiná věc je, když v jedenáct večer v den před odevzdáním zjistíte, že vám došlo lepidlo - protože jste ho použili na náušnice). Moje drahá kamarádka Andrea (která je též autorem fotek, gracias!) mi zapůjčila svojí kabelku, protože se mi prý k outfitu skvěle hodí, Nemůžu než souhlasit. Přála bych si narazit na podobnou, velkou, černou a naprosto univerzální.
Popravdě jsem pořád naprosto zaneprázdněná a tyhle fotky jsme udělaly cestou do školy (ano, dnes v sobotu, mí učitelé jsou sadisti) a jelikož si o neděli můžu nechat jen snít, tak zdravím všechny, co stráví víkend čtením časopisů v posteli a procházkách na podpatcích. Ne, vůbec nezávidím.

Tuesday, November 8, 2011

epilogue

H&M coat, Zara sweater, jeans & shoes, Asos bag & Hermès scarf


Pictures from my last day in Prague. Classics with a pop of orange 
The other big part of my Czech written article should be less interresting to you, if you are foreign. You know in the Czech Republic where I come from, people tend not to care about what they wear. Bascially even fashion experts, both blogger and professionals, are being really negative about the whole situation. I say the only way to change something is to change yourself. If you want to read more about it, ask uncle Google :)

Fotky z mého posledního dne v Praze. Klasika s několika oranžovými akcenty. Nicméně to není to, o čem jsem dnes chtěla psát.
Už nesčetněkrát jsem přemýšlela nad tím, proč vlastně Češi na svůj styl pečou a i když situace na ulicích rozhodně není tak tragická, jak by se z Módního Pekla a stránek jemu podobným mohlo zdát, k dokonalosti má daleko. Aby jste si nemysleli, ona situace není dokonalá nikde a myslím, že v zahraničí žiju už dost dlouho na to, abych to mohla posoudit. Problém je možná v penězích, protože samozřejmě stále máme menší platy, než na Západě, ale možná je úplně jinde. Když pomineme to, že si u nás mnoho lidí radši koupí dvakrát dražší mobil než kvalitní kabát a pak celou zimu chodí ve "sportovně elegantní" lyžařské bundě (což se sice dá prominout za velmi nízkých teplot, ovšem už teď při 10°C je to neskutečné módní faux pas, tím spíš ve městě), je tu ještě jeden faktor, kterého jsem si všimla a který mi nedá spát. 
Negativismus. 
V podstatě je mi jedno, že se všichni nezajímají o módu tak jako já, to je každého právo. To co mi je opravdu líto, že mnoho z těch lidí, co se o módu zajímají a mají jí rádi (/milují ji / zbožňují ji / žijí jen pro ni) je tak zatraceně negativní o její úrovni a budoucnosti v Čechách. Že převládá ten pocit, jak je v zahraničí všechno lepší. Fajn, ne všichni jsou jak ze žurnálu, ale speciálně módní blogy jsou myslím důkazem toho, že se něco hne kupředu. A přesto i mezi bloggery negativismus přetrvává. Málokdy si někde přečtu, jak se móda na ulici zlepšuje a mně osobně přitom přijde, že tomu tak je. Pokaždé, když se vracím domů, vídám lépe a lépe oblečené lidi, lidi, kteří se nebojí vybočit z davu, lidi, kterým záleží na vzhledu. Lidé co chápou, že styl není o tom být mladý, bohatý, krásný nebo hubený, protože to jsou jen výmluvy. Někdy i několikrát týdně dostávám komentáře nebo maily o tom, že to, co mám na sobě já, byste si na sebe nikdy nevzaly (nebo nevzali, jak chcete), protože na to není odvaha/ lidi by špatně koukali / kvůli podobnému oblečení by vás vydědila pratetička v Americe. Kašlete na to, co na to řeknou lidi. Když se budeme vymlouvat, že to nejde, tak se nikdy nic nezmění. A o to přece jde, ne? Aby jednou Prague Streetstyle jednou byla jedna z nejznámějších stránek světa. 
A teď prosím všichni utíkejte ke skříním a připravte si na zítřek klobouky, puntíkaté punčocháče, sundavací límečky, sukně s peříčky a podpatky.

Jsem Jackův neskutečný optimismus.

Saturday, November 5, 2011

going solo

H&M coat & sweater, Zara pants (sister's), bag, booties & belt

The weather is so grey, so I decided to make myself a St Patrick's day. I stole my sister's pants perfectly matching my sweater. So bad I didn't happen to make the shoots in between the beautifuly tinted autumn trees. So amazing. Have to make some pictures of them before I leave because in Barcelona fall is not even slightly as radiant as here. That is, of course, only if you happen to be at the right place. 
The reason why I'm holding a book is simple: i just got off the bus where I always enjoy reading and also I forgot my lipstick at home, so it is here to add a little pink touch. Books as fashion accessories, how supperficial is that? That reminds me I have to go to a bookstore before I leave again. I am getting to the mood of the "metro reader": since I am busy almost all the time, my daily dosis of culture come during a 10 minutes long ride. Better than nothing I guess.
Getting back to fashion which is after all the main theme of the blog, I have to say again and again that the shoes I am wearing are one of the best buys I ever made. If you ever went to Prague (and wore heels) you know how the pavements are difficult to walk in. Well, not with these babies. I spent running the errands two days in a row and it was like wearing flats (but looking ten times better). I love them. I wanna marry them and have a lot of baby booties together. Hope they don't mind my occasional affairs with other shoes.

Počasí je momentálně tak zašedlé, že jsem se rozhodla udělat si den Svatého Patrika. Sestře jsem ukradla kalhoty naprosto stejné barvy jako můj svetr. Škoda, že jsme neudělaly fotky mezi těmi nádherně zabarvenými stromy všude okolo. Ty bych si opravdu měla vyfotit, protože v Barceloně rozhodně není tak zářivý podzim (listnaté stromy jdou hned do hněda a palmy neopadávají). Takže brzy půjdu hledat to správné místo.
Důvod, proč držím v ruce knihu je jednoduchý: právě jsem vystoupila z autobusu, kde si strašně ráda čtu a taky jsem si doma zapomněla rtěnku, takže aby aspoň něco outfitu dodalo tu správně růžovou tečku. Jak povrchní, mít knihu jako doplněk. Znovu se dostávám do nálady "tramvajového čtenáře": kvůli zaneprázdněnosti je to pouze mých deset minut jízdy v metru. Lepší než nic, předpokládám. Než odjedu, musím si nakoupit slušnou zásobu čtiva.
Zpátky k módě, což by mělo být hlavní téma tohoto blogu, že, musím říct (asi tak posté), že tyhle boty jsou naprosto maximálně výborná koupě. Pokud jste z Prahy (a máte slabost pro podpatky) jistě víte, jak těžké je chodit po dlaždicích. S těmito zlatíčky vůbec. Obíhala jsem v nich celou Prahu dva dny za sebou, ani jednou jsem neškobrtla a bylo to, jako mít na sobě ploché boty. Miluju je. Chci si je vzít a mít s nimi spoustu malých botiček. Pokud jim nebudou vadit moje občasné avantýry s jinými.

Thursday, November 3, 2011

come on baby light my fire

Naf Naf coat, hat, turtleneck & skirt from H&M, Zara shoes & Asos bag

I am in Prague for a few days and I finally met my new baby: a Canon 550D. Now I can do things my darling little Olympus couldn't do, like taking pictures when there is no sunlight. I am just so happy so please excuse the overwhelming amount of pictures.
I was wearing a little of a 70's styling. The mustard turtleneck have been part of my closet for five years by now, I took it out today and I think that even after all those years it looks really good. Also I finally managed to get hands on this floppy maroon/purple hat. It has the "wow" effect since no one is wearing hats these days anymore, even less in the Czech republic. Which is a big mistake if you ask, when you put a hat on it instantly looks like you expecially care about what you are wearing. But apparently, people here still laugh about you.

Jsme teď v Praze na pár dní a konečně jsem se setkala se svým novým miláčkem: Canonem 550D. Už můžu dělat to, co mému drahému Olympusu moc nešlo: fotit, když není slunce. Mám z něj opravdu velikou radost, tak se nezlobte za velké množství fotek.
Oblečení je tak trochu (jen asi z 96%) inspirováno 70. léty. Hořčicový rolák mám ve skříni už asi pět let, teď jsem ho vytáhla a i po té době mi připadá, že vypadá stále dobře. A také jsem konečně vlastníkem velkoho fialového klobouku. Má patřičný "wow" efekt, ještě umocněný tím že dnes téměř nikdo nenosí klobouky a ještě méně v ČR. Velká chyba, ptáte-li se, co si myslím, protože s kloboukem na hlavě to hned vypadá, že jste nad sebou a svým oblečením přemýšleli mnohem déle než ve skutečnosti. Některým lidem to ovšem zjevně přijde k smíchu.

And bonus picture here.