barcelona 48h open house 2016

The Barcelona Open House is a yearly event of architectural experiences that I had had the chance to visit for the third time. In 48 hours there are many interesting projects and buildings opening their gates, many of which are impossible to visit otherwise and even less for free.

Unfortunately these 48 hours is kind of false advertising, since most buildings are open only for three hours either Saturday or Sunday, too many of them overlap and the queues are just too long (yeah I'm looking at you Santa Maria del Mar and Arc de Triomf). I had the time to visit five spots this years.

So my main complaint is the very short and overlapping opening times- however I also understand that this whole festival is for free and based on volunteer's work and that is must be far from easy to organize. If you are lucky enough to be in Barcelona for an OHB, have a look at which buildings do open because it may give you a whole other perspective on the city and make you same some bucks.

Barcelona Open House je každoroční festival architektury, který jsem letos navštívila už potřetí. Během 48 hodin otevřou své brány architektonicky zajímavé budovy, které za normálních okolností nemáte šanci navštívit nebo rozhodně ne zdarma. 

Bohužel oněch 48 hodin je dosti nepřesné označení jejich otevírací doby, jelikož některé jsou otevřeny třeba jen tři hodiny v sobotu, další tři hodiny v neděli a ve finále se pak mnohé zajímavosti překrývají či je na ně moc veliká fronta (ano mluvím o vás, Santa Maria del Mar a Arc de Triomf). Já letos stihla pět bodů- staré přístavní hodiny a bratrství rybářů, Hospital Sant Pau, byt v ulici Provença 371, Ántiga Fàbrica d'Estrella Damm (starý pivovar Estrella) a bytový dům Casa del Pati. 

Moje hlavní výtka jakožto i v minulých ročnících je teda velice krátká otevírací doba všeho- na druhou stranu je festival zdarma a s širokou pomocí dobrovolníků, takže je mi jasné, že tak jednoduché to také není. Pokud se náhodou v Barceloně během OHB ocitnete, určitě se koukněte, které budovy otevírají, protože vám ukáží město z jiné perspektivy a mnoho z těch, kde se normálně platí, je během něho zdarma.

architrip: villa savoye

When back in August I had to decide what I was going to have embroidered in the Levi's Tailor shop on my new denim jacket, I knew it just had to be a famous building. Finally I opted for Le Corbusier's Villa Savoye (here) because I knew I was going to visit Paris soon and because Alvaro Siza's curves are way too complicated to be embroidered.

I just LOVE when I can plan outfit accordingly to my surroundings and I could have not not worn my customized jacket that day. I have worn it way too much this autumn, partially because I got the balls to rip off the lower hem, which has made it slightly cropped and just so much cooler.

It was actually not my first visit to the Villa Savoye. When I was in the first year of Architecture school, they explained the house to us and I was left there with the weird thought of "I have already been there". Turns out I was when I was 7 because my Dad wanted to see the and I remember my Mum saying "Come on kids, now we'll visit this house daddy wants to see and then I'll buy you ice cream!" Needless to say, nobody needs to bribe me with sweets now to see modern architecture, although it would certainly be a pleasant bonus. Although my friends and my boyfriend my start asking for sweets, because as all architecture enthusiasts know, it is just so difficult to convince mere mortals to go building sighting with you! If anyone has a trick for that I'm all ears, although love and candy/ice cream just might be it.

Když jsem se v srpnu rozhodovala, co si dám vyšít na džínovou bundu v Levi's Tailor shopu na Chodově, hned mi bylo jasné, že to musí mít něco společného s architekturou. Po dlouhém a namáhavém rozhodování (kdo je Váha tak asi tuší) jsem zvolila Villu Savoye od Corbusiera, protože jsem věděla, že brzy po jedu do Paříže a budu mít fotky (bloggerství vám po sedmi letech vleze do hlavy!). Kromě toho křivky Alvara Sizy jsou příliš komplikované na výšivku (samozřejmě křivky jeho budov, doufám, že jsem se pana Sizy nedotkla).

Když už jsem byla v Paříži a přesvědčila jsem nejdražšího, ať se mnou jede hodinu za Paříž, tak mi bylo jasné, že se budu muset sladit a že nemůžu mít na sobě jinou bundu, než právě tu džínovou savoyovou. Samotnou mě až překvapuje, jak často jsem ji na sobě měla tento podzim, což mimo jiné přisuzuji i tomu, že jsem sebrala odvahu a odpárala jsem jí spodní lem. Teď je kratší a má roztřepený lem, což se mi strašně líbí, je to cool a děkuji Adéle za inspiraci.

Nebyla to moje první návštěva Villy Savoye. V prvním ročníku na architektuře nám z ní promítali obrázky a já si říkám "sakra, to mi něco strašně připomíná". Ve finále jsem se rozpomněla, jak jsme ji už s rodinou navštívili, když mi bylo sedm, protože tam táta chtěl a vryla se mi do paměti mámina věta (když se nám tam strašně nechtělo) "Tak děti, půjdeme se podívat na tenhle domeček, co ho chce vidět tatínek, a pak vám koupím zmrzlinu!". Dnes už mi samozřejmě zmrzlinu za návštěvu děl moderní architektury nikdo kupovat nemusí (neříkám že nemůže), ale zato já budu muset přijít na nějaký způsob jak přesvědčovat své kamarády, že tenhle barák za to fakt stojí. Máme s "kolegy" takovou teorii, že poměr mezi architekty a normálními smrtelníky musí být minimálně 1:1, aby se vůbec na nějakou tu architektúru dalo jít. Jestli vy na to máte tipy a triky, ráda si je vyslechnu!

Levi's jacket, H&M dress, Uterqüe shoes & A.P.C. bag