When back in August I had to decide what I was going to have embroidered in the Levi's Tailor shop on my new denim jacket, I knew it just had to be a famous building. Finally I opted for Le Corbusier's Villa Savoye (here) because I knew I was going to visit Paris soon and because Alvaro Siza's curves are way too complicated to be embroidered.
I just LOVE when I can plan outfit accordingly to my surroundings and I could have not not worn my customized jacket that day. I have worn it way too much this autumn, partially because I got the balls to rip off the lower hem, which has made it slightly cropped and just so much cooler.
It was actually not my first visit to the Villa Savoye. When I was in the first year of Architecture school, they explained the house to us and I was left there with the weird thought of "I have already been there". Turns out I was when I was 7 because my Dad wanted to see the and I remember my Mum saying "Come on kids, now we'll visit this house daddy wants to see and then I'll buy you ice cream!" Needless to say, nobody needs to bribe me with sweets now to see modern architecture, although it would certainly be a pleasant bonus. Although my friends and my boyfriend my start asking for sweets, because as all architecture enthusiasts know, it is just so difficult to convince mere mortals to go building sighting with you! If anyone has a trick for that I'm all ears, although love and candy/ice cream just might be it.
Když jsem se v srpnu rozhodovala, co si dám vyšít na džínovou bundu v Levi's Tailor shopu na Chodově, hned mi bylo jasné, že to musí mít něco společného s architekturou. Po dlouhém a namáhavém rozhodování (kdo je Váha tak asi tuší) jsem zvolila Villu Savoye od Corbusiera, protože jsem věděla, že brzy po jedu do Paříže a budu mít fotky (bloggerství vám po sedmi letech vleze do hlavy!). Kromě toho křivky Alvara Sizy jsou příliš komplikované na výšivku (samozřejmě křivky jeho budov, doufám, že jsem se pana Sizy nedotkla).
Když už jsem byla v Paříži a přesvědčila jsem nejdražšího, ať se mnou jede hodinu za Paříž, tak mi bylo jasné, že se budu muset sladit a že nemůžu mít na sobě jinou bundu, než právě tu džínovou savoyovou. Samotnou mě až překvapuje, jak často jsem ji na sobě měla tento podzim, což mimo jiné přisuzuji i tomu, že jsem sebrala odvahu a odpárala jsem jí spodní lem. Teď je kratší a má roztřepený lem, což se mi strašně líbí, je to cool a děkuji Adéle za inspiraci.
Nebyla to moje první návštěva Villy Savoye. V prvním ročníku na architektuře nám z ní promítali obrázky a já si říkám "sakra, to mi něco strašně připomíná". Ve finále jsem se rozpomněla, jak jsme ji už s rodinou navštívili, když mi bylo sedm, protože tam táta chtěl a vryla se mi do paměti mámina věta (když se nám tam strašně nechtělo) "Tak děti, půjdeme se podívat na tenhle domeček, co ho chce vidět tatínek, a pak vám koupím zmrzlinu!". Dnes už mi samozřejmě zmrzlinu za návštěvu děl moderní architektury nikdo kupovat nemusí (neříkám že nemůže), ale zato já budu muset přijít na nějaký způsob jak přesvědčovat své kamarády, že tenhle barák za to fakt stojí. Máme s "kolegy" takovou teorii, že poměr mezi architekty a normálními smrtelníky musí být minimálně 1:1, aby se vůbec na nějakou tu architektúru dalo jít. Jestli vy na to máte tipy a triky, ráda si je vyslechnu!
Levi's jacket, H&M dress, Uterqüe shoes & A.P.C. bag
