Dámská jízda, část první.

Mám teď uschováno plno fotek, co sem chci dát. Popořadě tedy: můj včerejší look.

Na sobě mám vintage klobouk, šaty & nadkolenky H&M & kabát Zara Kids.

 Na lookbooku zde.

Děkuji Vám za stálou účast! Přes 150 stálých čtenářů a přes 40 000 návštěv, wow! Upřímně mě to dojímá, nečekala bych to tak rychle od založení blogu.  Jako dárek nová hlavní fotka! Doufám, že se Vám bude líbit a že se Vám zde bude líbit i nadále.

   Pac & pusu!
   Adéla S.

The beauty factory

Přiznávám se. Nejsem vždy tak krásná, úžasná a dokonalá, jako když vycházím z domu. Po ránu vypadám spíš jako francouzský buldoček. Představuji vám pár věcí, které mi to brzké vstávání zpříjemňují.

Nic mě nepotěší tolik, jako voňavá kosmetika. Tyhle produkty od Clarins mají všechny naprosto úžasnou vůni, takovou ovocnou, úplně ideálně zahánějí ranní šedé myšlenky. Ráno jsem totiž maximálně nevrlý člověk. K tomu se jedná o řadu "Eclat du jour", což ve volném překladu znamená rozjasnění dne. Co víc si přát? Momentálně používám odličovací gel, probouzecí emulzi s vitamíny a denní krém. Taky jsem byla ráda, že jsem našla českou facebook stránku Clarins zde.

Krabička s růžovou Marilyn ukrývá cennosti, "poničený kelímek" (originální hrníček na presso) zase vatové tyčinky.

Moje "uklizené" doplňky. Jsem strašně neorganizovaný člověk a pořád jsem nepřišla na to, jak to zařídit abych měla vše po ruce.

Monsieur Dior Chéri

Na sobě mám vintage brýle Dior, náušnice H&M Kids, tílko Zara a tričko Massimo Dutti.

Děkuji Barboře za fotky!

Taky vždycky okolo sebe slyšíte, že nejlepší kusy šatníku (popřídadě doplňky) jsou ty, které mají svůj vlastní příběh? Souhlasím (osobně bych k nim přidala ještě kousky pořízené s neuvěřitelnou slevou). Představuji vám svůj kousek s nejsilnějším příběhem.

Psalo se léto roku 2009 a já napůl polehávala, napůl četla v domě své prababičky. Poté jsem, jak mám ve zvyku, začala šmejdit okolo. Znáte to, když z nudy otevíráte a zavíráte kredenc, zblízka si prohlížíte staré rodinné fotky na zdech nebo vyvíjíte nějakou podobně produktivní činnost.
Tak si tak prohlížím štos dokonale vyžehlených kapesníčků (ano! naše generace na to už zapomněla, ale kapesníčky byly původně látkové) a vedle nich ležely brýle. Takové ty obrovské babičkovské (doslova) se skly neidentifikovatelné hnědo-průhledné barvy zvětšující oko asi tak tisíckrát. Za normálních okolností bych je přešla bez povšimnutí, ale musela jsem se opravdu nudit, protože jsem se k nim přiblížila. A teď vidím na pacičce dvě písmena: "CD". Haha, Christian Dior, to určitě (ironický vnitřní smích). Kouknu se na vnitřek pacičky. Dior MONSIEUR (spadlá čelist) (nechápavost) (vnitřní zmatek). Tak běžím ven a ptám se prababičky (nenápadně) jestli je ještě nosí. Ne. Jé, a můžu si je vzít? "No to víš, že jo Adélko!" (pocit vnitřního vítězství). (Kéž by to tak bylo pořád: "Mamí, můžu si koupit ještě jednu kabelku?" "To víš, že jo Adélko!"). Pak už jsem stačilo dát si do nich tmavá skla. Odporadávna miluji obrovské sluneční retrobrýle. Byla jsem dojatá, když mi hotové předali.
Na tomhle příběhu je neuvěřitelná a nevysvětlitelná jedna věc: jak se za dob normalizace k mojí prababičce, která bydlí ve vesničce s osmdesáti obyvateli, mohly dostat brýle od Diora? Popřípadě: jaktože celých čtyřicet let nikdo nevěděl, že je to Dior? a zadalší proč má moje prababička pánské brýle?. Nikdo, NIKDO mi ještě nedokázal dát odpověď ani na jednu otázku.

... nějaké vysvětlující nápady?

V kostce

Na sobě mám tričko Mexx, sukni H&M, boty Vagabond a brýle Ray-Ban.

A ta nejstupidnější fotka na vás samozřejmě čeká na lookbooku:

Mám odpoledne volno, jdu se projet na kolo. Mějte se famfárově!

Co mi právě teď dělá radost

Slunce a modrá obloha.

Staří znovuobjevení přátelé, co teď můžu nosit na krku.

Když dva škaredé laky dohromady vytvoří jeden hezký, co pod sluncem vypadá jako diskokoule.

Když se můj hafik "kamarádí" s brouky.

Puntíkaté ponožky.

Když se ráno vzbudím a mám z čeho si udělat banánový shake.

Co mi dělá starost? Řekla bych, že nic. Ale. Zbývají mi dva měsíce, abych se naučila to, co jsem se měla naučit za celý rok. Jinými slovy: maturita. Buďte prosím shovívaví k nedostatku textů zde na blogu i k nedostatku komentářů na těch vašich. Mám teď momentálně trochu jiné starosti. Doufám, že to pochopíte.

Hezkou sobotu!

Adéla S.

Not-so-grey me.

Šedé počasí, šedé oblečení.

A teď přidejte barvu!

Na sobě mám kabát Zara Kids, šaty & punčocháče H&M, kabelku Zara & holinky Benetton. 

Lak na nehty Sephora - odst. tagada & rtěnka YSL odst. 11.

Pro milovníky šedé.

Pro milovníky barev.

Think pink

Pár fotek z dnešního odpoledne. Díky Lam.

Na sobě mám kabát Zara, přepásaný páskem H&M, boty Vagabond a kabelku Furla.

Lookbook zde.

By the way

Moji milí a zlatí (tedy spíše milé a zlaté, ale nechci zanedbávat mužské čtenáře, pokud nějací existují), přijměte prosím toto jako upřímnou omluvu za to, že stránka (a hlavně nadpis) vypadá, tak jak vypadá. Tato verze číslo 2,7 je ovšem jednoznačně a od samého počátku provizorní. Nejstarší čtenáři si budou možná pamatovat první, lehce pop-artový hlásající heslo Coco Chanel "A girl should be two things: classy and fabulous", většina z Vás pak bude nejspíš znát obrázek, který tu byl donedávna, kde sedím na bobku s podpatky na nohou a hlásám, že heels-in-prague.blogspot.com je deníkem módního poustevníka (ano, je). Ne, ani jeden z nich už sem nehodlám vrátit,
Co se stalo? Jednoduše se projevila moje nutkavá a stále se vracející potřeba hledání něčeho lepšího. Prostě mě to začalo nudit.
Ještě horší zprávou ovšem je, že nejen že mě onen obrázek přestal bavit a musela jsem ho tudíž vyjmout, ale že jsem za něj nenašla slušnou alternativu. Další špatnou zprávou je, že zároveň mě taky trochu začínají nudit některé ostatní grafické položky. V příštích několika dnech (týdnech) budu tudíž lehce experimentovat, než najdu to pravé ořechové. Přijdu na to a pak Vám řeknu, že se jedná o finalní verzi (asi tak dva měsíce finální).

Pokud však máte nějaký návrh, co byste tu chtěli vidět, nápad či jakoukoliv jinou poznámku, budu Vám velice vděčná, když se zmíníte.

Adéla S.

Zkracujeme

Taky máte takovou radost, když se dopídíte ve skříních širokého příbuzenstva (maminek, sester, babiček, tetiček, popřípadě tatínků) k nějakému skvělému a jedinečnému vintage kousku? Osobně jsem úplně nadšená z kraťasů: když si totiž v obchodě zkouším nějaké s vysokým pasem, tak je buď nenatáhnu, nebo mi jsou volné v pase. Tyhle sedí perfektně, a tak jsem je jen párkrát ohrnula, aby byly kratší a šly s dobou. "Úchylácký" kabát je stejně tak mým novým jedinečným kouskem.

Fotky jsou z dnešního rána, kdy jsem zjistila, že někam zmizela televize (??) a tím pádem si nemám kam postavit foťák se samouspouští. Tudíž: improvizace! 

Pac a pusu, Adéla S.

Na sobě mám vintage šortky & kabát, tričko Zara & pásek H&M.