ciao italia! milano & lago di garda photo diary


Please show me a Czech person who doesn't like Italy! I have to say I looove Italy, whether it is for their culture, architecture, proximity to my own country, food 🍕🍝(!!!) and the language is just amazing. I was lucky enough to go on a road trip to Italy with my family last summer. We went through Milano and Lago di Garda, where we visited the old town of Sirmione and Riva del Garda. just thinking about it make me want to visit Italy again- the first places on my list are occupied by Cinque Terra, Tuscany & Lago di Como. Hope you enjoy these pictures as much as I do, they remind me of hot summers and make me want to travel again. I also got hungry so we're going for pizza tonight- not breaking character tonight 😉 Happy Sunday!

Ukažte mi Čecha, který nemiluje Itálii! Sama musím říct, že Itálii naprosto zbožňuji, ať je to pro její kulturu, architekturu, historii, blízkost k nám, jídlo 🍕🍝 (!!!) i jazyk, který mým uším zní jako rajská hudba. Měla jsem to veliké štěstí, že minulé léto se moje rodina rozhodla udělat právě road trip po Itálii. Projeli jsme Miláno a Lago di Garda, kde jsme navštívili staré město lázeňské město Sirmione a Riva del Garda. Doufám, že se vám fotografie budou líbit stejně jako mně, jen jejich prohlížení ve mně vyvolalo chuť se na Apeninský poloostrov ihned vrátit. Taky jsem mezitím dostala hlad, takže už se moc těším na tu pizzu, co si dnes večer tématicky půjdeme dát 😉 Krásný zbytek neděle!

for a more responsible 2017


Kdysi jsem někde četla, že se v lidském těle za sedm let vymění všechny buňky. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku žiji už 6 let, tak by to vysvětlovalo, proč všude chodím a všechno dělám pozdě, protože moje buňky už jsou v podstatě místní. Takže vítací článek roku píšu až tři týdny později a na článek TOP 10 roku 2016 se zřejmě můžete těšit opět v říjnu (loňský najdete zde)

Kvůli všeobecné blogové hibernaci jsem také trošku línější než obvykle, protože mě prostě nic nepostrkuje být lepší než všichni ostatní- kromě toho jsem taky docela sama spokojená s tím, jak věci jsou a nemám potřebu to nikde vytrubovat (samozřejmě kecám, všechno super v mém životě hned letí na Instagram).
Co mám letos v plánu: cíl numero uno je dodělat diplomku, vydat se na cestu kolem světa, pořídit si nový foťák a konečně začít cvičit (to víte, pětadvacítka se blíží a pán Newton měl s gravitací pravdu a pan Charles také- nejspíš v čím dál teplejším prostředí, protože můj tělesný objem se neustále zvětšuje) (že mám dvě minuty od domu skvělou pizzerii na to vůbec nemá vliv) (je neděle večer a tento týden jsem necvičila ani jednou).
Kromě toho taky mám v plánu něco, co zní strašně, strašně cool: uvědomělost a zodpovědnost. Čím dál více si totiž uvědomuji, že tahle planeta není zadarmo a v podstatě všechny naše činy mají své následky. Věděli jste třeba, že Země vyčerpala veškeré své obnovitelné zdroje už v srpnu, a teď v podstatě žijeme na dluh?  
Je mi jasné, že ne vše mohu ovlivnit a že většinu mé uhlíkové stopy na zemi bohužel zanechává cestovaní (žít v zahraničí ekologické asi jako těžba černého uhlí), ale heleďte nejde jen o ten uhlík, ale celkově se pokusit neškodit víc než je potřeba. A jde to i tak, aniž by člověk zhippíkovatěl.


-         1.  Zaprvé chci více nakupovat z druhé ruky. 👯 Vždycky jsem na second handy měla smůlu a nikdy tam nic moc nenašla, kromě toho to chce opravdu hodně času na to se v nich hrabat a ten já většinou nemám. Řešením jsou skvělé obchody jako například Girl Next Door (odkud mám sako z tohoto příspěvku) nebo Win Win, které mají plno upcyklovaných kousků. V jednadvacátem století také existují internety, kde sa dají najít skvělé kousky od vašich oblíbených značek. U nás sleduji Vinted, ve Španělsku pak Chicfy nebo Wallapop. Občas to chce sice hledat dost naslepo, ale nacházím tam průběžně skvělé věci. A taky se tam těch svých zbavuji, což mě přivádí k bodu číslo 2..
2.  Recyklace! ♻ Už ani ponožku do koše nevyhodím. Možností recyklace oblečení je mnoho: buď znovu využít v domácnosti (nekvalitní trička jako doslovný hadr), darovat někomu ze známých, hodit na internet nebo do specializovaných obchodů (v Girl Next Door najedete i pár kousků ode mě), vyhodit do kontejnerů na oblečení (odkud se buď zrecyklují nebo pošlou dále do oběhu), darovat můžete kabát, nebo můžete využít slev, které dávají různé obchody, za to, že jim staré textilie přinesete. Ve Španělsku dává H&M slevu 5€ na nákupy nad 30€ za každou přinesenou tašku, & Other Stories vám dá voucher na 10% slevu na příští nákup za každou přinesenou tašku, kontejnery na recyklaci jsou zde i v Zaře a nebo Mac vám daruje rtěnku za recyklaci šesti jejich prázdných obalů. Ač většina těchto společností má v udržitelnosti jistě velké rezervy, lepší nějaký pokrok než žádný pokrok!
K tomu mě ještě napadá, že ti z vás, co používají systém Nespresso teď mohou využít sběru kapslí přímo v jejich centrech. Jelikož jsou hliníkové, tak se recyklují jedna báseň, což byla doteď na Nespresso jedna z nějvětších výtek. #ecofashioncoffee
3.  Go local! 🚲 Jelikož doprava je jedno z nejvíc znečišťujících odvětví na světě, tak mi přijde logické co nejvíce nakupovat lokálně. U jídla to obzvlášť ve Španělsku jde docela snadno, ale u oblečení jsem zcela upřímně na míle pozadu.
-        4.  Nenakupovat blbosti. 🚫 Blbost je pro mě něco, co použiji jednou a pak to vyhodím. U oblečení se mi nestává, že by něco zůstalo ve skříni viset s visačkou a snažím se vše nosit a přemýšlet už při nákupu, což musím říct, že se mi daří. Na co mi ale bude tísící pidi igelitka na gumičky do vlasů? 50% dnes vyráběného plastu se použije jen jednou (zdroj- moje pamět, která to zase někde četla). Takže nevyhodím ani jeden mikroteňák, ani si nebudu kupovat kafe do těch krásných papírových kelímků, které se sice hodí na fotky, ale rozložitelné a recyklovatelné asi jako ta růžová paruka, co jste si loni koupili na karneval (nic vám nevyčítám, mně doma už tři roky leží pastová ruka, kterou jsem měla ke kostýmu Wednesday Adams).
-       5.   Lépe se starat o své věci, aby déle vydržely.🚿 Nebýt líná prát věci v ruce a konečně si chci nechat opravit pár prochozených párů bot. Více tipů na údržbu šatníku bude v jednom z příštích článků (takže někdy v květnu, jajajaja- to je hahaha zdejším způsobem 😉)

Na podobné téma se mi také moc líbil tento článek od Martiny. Letošek už teď vypadá přinejmenším zajímavě a vypadá to, že témat a dilemat k řešení budeme mít více než dost. Tak snad to nejen přežijeme, ale i se posuneme dál. Pokud vás napadají nějaké další super eko hippísácké tipy, určitě se se mnou o ně podělte v komentářích!


Sako Lanvin x H&M from Girl Next Door, Levi's Jeans, Cos sweater, APC bag & Uterqüe shoes

barcelona 48h open house 2016


The Barcelona Open House is a yearly event of architectural experiences that I had had the chance to visit for the third time. In 48 hours there are many interesting projects and buildings opening their gates, many of which are impossible to visit otherwise and even less for free.
Unfortunately these 48 hours is kind of false advertising, since most buildings are open only for three hours either Saturday or Sunday, too many of them overlap and the queues are just too long (yeah I'm looking at you Santa Maria del Mar and Arc de Triomf). I had the time to visit five spots this years.
So my main complaint is the very short and overlapping opening times- however I also understand that this whole festival is for free and based on volunteer's work and that is must be far from easy to organize. If you are lucky enough to be in Barcelona for an OHB, have a look at which buildings do open because it may give you a whole other perspective on the city and make you same some bucks.

Barcelona Open House je každoroční festival architektury, který jsem letos navštívila už potřetí. Během 48 hodin otevřou své brány architektonicky zajímavé budovy, které za normálních okolností nemáte šanci navštívit nebo rozhodně ne zdarma. 
Bohužel oněch 48 hodin je dosti nepřesné označení jejich otevírací doby, jelikož některé jsou otevřeny třeba jen tři hodiny v sobotu, další tři hodiny v neděli a ve finále se pak mnohé zajímavosti překrývají či je na ně moc veliká fronta (ano mluvím o vás, Santa Maria del Mar a Arc de Triomf). Já letos stihla pět bodů- staré přístavní hodiny a bratrství rybářů, Hospital Sant Pau, byt v ulici Provença 371, Ántiga Fàbrica d'Estrella Damm (starý pivovar Estrella) a bytový dům Casa del Pati. 
Moje hlavní výtka jakožto i v minulých ročnících je teda velice krátká otevírací doba všeho- na druhou stranu je festival zdarma a s širokou pomocí dobrovolníků, takže je mi jasné, že tak jednoduché to také není. Pokud se náhodou v Barceloně během OHB ocitnete, určitě se koukněte, které budovy otevírají, protože vám ukáží město z jiné perspektivy a mnoho z těch, kde se normálně platí, je během něho zdarma.