for a more responsible 2017


Kdysi jsem někde četla, že se v lidském těle za sedm let vymění všechny buňky. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku žiji už 6 let, tak by to vysvětlovalo, proč všude chodím a všechno dělám pozdě, protože moje buňky už jsou v podstatě místní. Takže vítací článek roku píšu až tři týdny později a na článek TOP 10 roku 2016 se zřejmě můžete těšit opět v říjnu (loňský najdete zde)

Kvůli všeobecné blogové hibernaci jsem také trošku línější než obvykle, protože mě prostě nic nepostrkuje být lepší než všichni ostatní- kromě toho jsem taky docela sama spokojená s tím, jak věci jsou a nemám potřebu to nikde vytrubovat (samozřejmě kecám, všechno super v mém životě hned letí na Instagram).
Co mám letos v plánu: cíl numero uno je dodělat diplomku, vydat se na cestu kolem světa, pořídit si nový foťák a konečně začít cvičit (to víte, pětadvacítka se blíží a pán Newton měl s gravitací pravdu a pan Charles také- nejspíš v čím dál teplejším prostředí, protože můj tělesný objem se neustále zvětšuje) (že mám dvě minuty od domu skvělou pizzerii na to vůbec nemá vliv) (je neděle večer a tento týden jsem necvičila ani jednou).
Kromě toho taky mám v plánu něco, co zní strašně, strašně cool: uvědomělost a zodpovědnost. Čím dál více si totiž uvědomuji, že tahle planeta není zadarmo a v podstatě všechny naše činy mají své následky. Věděli jste třeba, že Země vyčerpala veškeré své obnovitelné zdroje už v srpnu, a teď v podstatě žijeme na dluh?  
Je mi jasné, že ne vše mohu ovlivnit a že většinu mé uhlíkové stopy na zemi bohužel zanechává cestovaní (žít v zahraničí ekologické asi jako těžba černého uhlí), ale heleďte nejde jen o ten uhlík, ale celkově se pokusit neškodit víc než je potřeba. A jde to i tak, aniž by člověk zhippíkovatěl.


-         1.  Zaprvé chci více nakupovat z druhé ruky. 👯 Vždycky jsem na second handy měla smůlu a nikdy tam nic moc nenašla, kromě toho to chce opravdu hodně času na to se v nich hrabat a ten já většinou nemám. Řešením jsou skvělé obchody jako například Girl Next Door (odkud mám sako z tohoto příspěvku) nebo Win Win, které mají plno upcyklovaných kousků. V jednadvacátem století také existují internety, kde sa dají najít skvělé kousky od vašich oblíbených značek. U nás sleduji Vinted, ve Španělsku pak Chicfy nebo Wallapop. Občas to chce sice hledat dost naslepo, ale nacházím tam průběžně skvělé věci. A taky se tam těch svých zbavuji, což mě přivádí k bodu číslo 2..
2.  Recyklace! ♻ Už ani ponožku do koše nevyhodím. Možností recyklace oblečení je mnoho: buď znovu využít v domácnosti (nekvalitní trička jako doslovný hadr), darovat někomu ze známých, hodit na internet nebo do specializovaných obchodů (v Girl Next Door najedete i pár kousků ode mě), vyhodit do kontejnerů na oblečení (odkud se buď zrecyklují nebo pošlou dále do oběhu), darovat můžete kabát, nebo můžete využít slev, které dávají různé obchody, za to, že jim staré textilie přinesete. Ve Španělsku dává H&M slevu 5€ na nákupy nad 30€ za každou přinesenou tašku, & Other Stories vám dá voucher na 10% slevu na příští nákup za každou přinesenou tašku, kontejnery na recyklaci jsou zde i v Zaře a nebo Mac vám daruje rtěnku za recyklaci šesti jejich prázdných obalů. Ač většina těchto společností má v udržitelnosti jistě velké rezervy, lepší nějaký pokrok než žádný pokrok!
K tomu mě ještě napadá, že ti z vás, co používají systém Nespresso teď mohou využít sběru kapslí přímo v jejich centrech. Jelikož jsou hliníkové, tak se recyklují jedna báseň, což byla doteď na Nespresso jedna z nějvětších výtek. #ecofashioncoffee
3.  Go local! 🚲 Jelikož doprava je jedno z nejvíc znečišťujících odvětví na světě, tak mi přijde logické co nejvíce nakupovat lokálně. U jídla to obzvlášť ve Španělsku jde docela snadno, ale u oblečení jsem zcela upřímně na míle pozadu.
-        4.  Nenakupovat blbosti. 🚫 Blbost je pro mě něco, co použiji jednou a pak to vyhodím. U oblečení se mi nestává, že by něco zůstalo ve skříni viset s visačkou a snažím se vše nosit a přemýšlet už při nákupu, což musím říct, že se mi daří. Na co mi ale bude tísící pidi igelitka na gumičky do vlasů? 50% dnes vyráběného plastu se použije jen jednou (zdroj- moje pamět, která to zase někde četla). Takže nevyhodím ani jeden mikroteňák, ani si nebudu kupovat kafe do těch krásných papírových kelímků, které se sice hodí na fotky, ale rozložitelné a recyklovatelné asi jako ta růžová paruka, co jste si loni koupili na karneval (nic vám nevyčítám, mně doma už tři roky leží pastová ruka, kterou jsem měla ke kostýmu Wednesday Adams).
-       5.   Lépe se starat o své věci, aby déle vydržely.🚿 Nebýt líná prát věci v ruce a konečně si chci nechat opravit pár prochozených párů bot. Více tipů na údržbu šatníku bude v jednom z příštích článků (takže někdy v květnu, jajajaja- to je hahaha zdejším způsobem 😉)

Na podobné téma se mi také moc líbil tento článek od Martiny. Letošek už teď vypadá přinejmenším zajímavě a vypadá to, že témat a dilemat k řešení budeme mít více než dost. Tak snad to nejen přežijeme, ale i se posuneme dál. Pokud vás napadají nějaké další super eko hippísácké tipy, určitě se se mnou o ně podělte v komentářích!


Sako Lanvin x H&M from Girl Next Door, Levi's Jeans, Cos sweater, APC bag & Uterqüe shoes

barcelona 48h open house 2016


The Barcelona Open House is a yearly event of architectural experiences that I had had the chance to visit for the third time. In 48 hours there are many interesting projects and buildings opening their gates, many of which are impossible to visit otherwise and even less for free.
Unfortunately these 48 hours is kind of false advertising, since most buildings are open only for three hours either Saturday or Sunday, too many of them overlap and the queues are just too long (yeah I'm looking at you Santa Maria del Mar and Arc de Triomf). I had the time to visit five spots this years.
So my main complaint is the very short and overlapping opening times- however I also understand that this whole festival is for free and based on volunteer's work and that is must be far from easy to organize. If you are lucky enough to be in Barcelona for an OHB, have a look at which buildings do open because it may give you a whole other perspective on the city and make you same some bucks.

Barcelona Open House je každoroční festival architektury, který jsem letos navštívila už potřetí. Během 48 hodin otevřou své brány architektonicky zajímavé budovy, které za normálních okolností nemáte šanci navštívit nebo rozhodně ne zdarma. 
Bohužel oněch 48 hodin je dosti nepřesné označení jejich otevírací doby, jelikož některé jsou otevřeny třeba jen tři hodiny v sobotu, další tři hodiny v neděli a ve finále se pak mnohé zajímavosti překrývají či je na ně moc veliká fronta (ano mluvím o vás, Santa Maria del Mar a Arc de Triomf). Já letos stihla pět bodů- staré přístavní hodiny a bratrství rybářů, Hospital Sant Pau, byt v ulici Provença 371, Ántiga Fàbrica d'Estrella Damm (starý pivovar Estrella) a bytový dům Casa del Pati. 
Moje hlavní výtka jakožto i v minulých ročnících je teda velice krátká otevírací doba všeho- na druhou stranu je festival zdarma a s širokou pomocí dobrovolníků, takže je mi jasné, že tak jednoduché to také není. Pokud se náhodou v Barceloně během OHB ocitnete, určitě se koukněte, které budovy otevírají, protože vám ukáží město z jiné perspektivy a mnoho z těch, kde se normálně platí, je během něho zdarma.

grey sweater with a twist


Oh hey there, it is me again with yet another sweater. Since this autumn I haven't been taking many outfit pictures, you haven't seen the width and glory of my knitwear collection. But it had to come. 
There is one thing that rarely ever happens to me and that is buying clothing online. There is also a thing that happens to me way too often and that is buying grey tops. The greyer, the better. Last week the often and the not so often merged and I actually ordered this beauty with a literal twist from & Other Stories, because it was nowhere to be found in the Barcelona store and I just "had to have it" (I always hate how ridiculous this phrase sounds). 
We actually talked about the obsession with grey with another dark haired friend of mine and we came to the conclusion that black as a neutral colour looks too dark on us. I think my love for grey has already been well documented on this blog :) And grey knits that's a love story of my life... So much that this my not have been the only grey sweater I bought a week ago. But more about that the next time.. Happy Monday!


Zdravím všechny, kteří se ke mě dnes připojili obdivovat můj nový svetr. Jelikož jsem tento podzim neměla moc čas dokumentovat mé outfity, stále jste ještě neviděli slávu a rozpětí mé úpletové sbírky. Ale jednou to přijít muselo.
Málokdy se stane, že bych nakupovala na internetu, zato se dost často stane, že nakupuji šedé vršky. Čím šedější, tím lepčejší. Tentokrát má láska k šedé zvítězila a minulý víkend ke mě doputoval tento nádherný kousek se zakroucením z & Other Stories, který bohužel neměli v místním obchode v Barceloně a prostě jsem ho "musela mít" (tahle fráze mi pokaždé leze krkem). Sedl mi naštěstí úplně perfektně, jen jsem ho očekávala o fous teplejší.
S jednou ještě tmavovlasejší kamarádkou jsme se bavily o tom, jak moc máme rády šedou, jelikož černá jakožto neutrální barva na nás vypadá příliš ponuře. Šedých outfitů tu už, myslím, bylo víc než dost, ale zatím to nevypadá, že bych se s tím chystala přestat. Přidejte k tomu pleteniny a máte mě v hrsti. Což o to, že jsem si možná ve stejný týden koupila ještě jeden šedý svetr! O mé neschopnosti opustit komfortní zónu si můžeme popovídat zas někdy jindy. Krásné pondělí!

 & Other Stories sweater & earrings, Mango jeans, A.P.C. bag, 
Daniel Wellington watch & Topshop shoes

favourite autumn beauty products

Am I the only one who gets all dry like a cookie when autumn comes? Once the heating comes in I have to take care of my skin like a million times more. Theses are my favourite products, tested over time so much that I buy them over and over again:

Jsem tu jediná, kdo se s příchodem podzimu dostane na úroveň pěkně vysušené sušenky? Jakmile se spustí topení, tak mně veškerá kůže pne a musím se o ní starat asi miliónkrát víc. Tohle jsou moje nejoblíbenější produkty na tohle období, které už mám vyzkoušené a zakoupené po několikáté:

For the morning I love Halíkova Apotéka's 3 Minute Face Mask. It has menthol in it and there's nothing better than menthol on your face to wake up. Apply it right when you wake up and it really leaves the skin cleaner.
For my poor tired eyes I love the Clinique pep-start Eye Cream. It really makes a difference in the morning and make my designer under eye bags (original Adéla's) a little more bearable,
To finish my make up I have only been using th Clinique Blotting Powder for a few months now- it is so fine that it is invisible on the skin and I love the fact that it is transparent because there's nothing more that I hate than doing your base and then the wrong shade of powder ruining it.

Ráno začínám den se skvělou Ranní Čistící Maskou od Havlíkovy Apotéky. Cokoliv má v sobě mentol, tak je po ránu skvělá volba pro probuzení. Má se nanést hned jak vstanete, pleť vyčistí a připraví na další den. Tuhle poslední mám z e-shopu VEMZU, kde mají moji čtenáři 20% slevu s kódem HEELSINPRAGUE.
Na mé chudinky unavená očíčka mám moc ráda Clinique pep-start oční krém. Dělá mi v očním okolí rozdíl hlavně v tom, že je mnohem méně unavené, jemnější a přijde mi, že po něm mé tmavé kruhy vypadají o něco snesitelněji.
A na konci make-upu vždy používám Clinique Blotting Powder. Ač jsem tento článek měla původně zamýšlený jako na péči, tenhle pudr se od jara řadí k mým každodenním favoritům: je opravdu jemný a na pleti skoro není vidět a hlavně je skvělá jeho průhlednost, Je málo věcí, co nesnáším víc, než když si uděláte skvělý podklad, zamalujete všechny pupínky a kruhy a pak vám to vše pokazí špatná barva pudru. To se s tímto prostě nemůže stát.

The Bioderma Micellar water is such a classic and gets rid off any make up in seconds. The downsides are that it tastes baaad (lipsticks removing makes me make funny faces) and the fact that the package is not too sturdy and I got a whole new one leak into my luggage the last time I was in Paris.
Caudalie Huile Démaquillante is a make up removing oil, that smells incredibly good like almonds. Tastes much better than the Bioderma. You then rinse your face the water and it takes all the make up off. I choose one or the other depending on how lazy I am to wash my face or not.

Micelárka Bioderma je taková klasika, která odstraní jakýkoliv make up během několika sekund. Nevýhody jsou její chuť (odličování rtěnek není mojí oblíbenou záležitostí a proto možná je většinou sním ještě předtím) a to, že balení není úplně robustní a minule se mi jedna celá vylila do kufru.
Caudalie Huile Démaquillante je jeden z mých nejnovějších objevů a jde o odličující olej. Voní naprosto nádherně po mandlích a chutná mnohem lépe než Bioderma. Nanesete ho na obličej, vmasírujete a potom jen omyjete vodou. Skvěle zdolá i voděodolný make up. Mezi oběma odličovadly se rozhoduji podle toho, jak moc se mi chce dávat obličej pod vodu a kolik mi zbývá odličovacích tampónků.


And finally let's not forget the blue Clinique Turnaround Overnight cream. Seriously I have no idea how I never even hear about this cream. It is a night cream with salicylic acid and it kind of erases the upper layer of the skin, so you wake up looking all better and radiant. I have been using it since 2013 and I have already emptied quite some jars. Sometimes when I have to work late I even put it on my face before going to sleep not to look so tired in the morning.

A konečně nezapomeňme na modrý krém Clinique Turnaround Overnight. Nechápu, jak je možné, že nikdy nikdo o něm nepíše. Jde o noční krém s kyselinou salicylovou, který vám přes noc smaže vrchní vrstvu kůže a vy se pak probudíte krásnější a rozjasněnější- a to znatelně. Používám ho už od roku 2013 a rukou mi prošlo už plno kalíšků. Občas, když musím pracovat pozdě do noci, tak si první vrstvu namažu už kolem desáté, aby mi zmírnil dopady ponocování. 

architrip: villa savoye


When back in August I had to decide what I was going to have embroidered in the Levi's Tailor shop on my new denim jacket, I knew it just had to be a famous building. Finally I opted for Le Corbusier's Villa Savoye (here) because I knew I was going to visit Paris soon and because Alvaro Siza's curves are way too complicated to be embroidered.
I just LOVE when I can plan outfit accordingly to my surroundings and I could have not not worn my customized jacket that day. I have worn it way too much this autumn, partially because I got the balls to rip off the lower hem, which has made it slightly cropped and just so much cooler.
It was actually not my first visit to the Villa Savoye. When I was in the first year of Architecture school, they explained the house to us and I was left there with the weird thought of "I have already been there". Turns out I was when I was 7 because my Dad wanted to see the and I remember my Mum saying "Come on kids, now we'll visit this house daddy wants to see and then I'll buy you ice cream!" Needless to say, nobody needs to bribe me with sweets now to see modern architecture, although it would certainly be a pleasant bonus. Although my friends and my boyfriend my start asking for sweets, because as all architecture enthusiasts know, it is just so difficult to convince mere mortals to go building sighting with you! If anyone has a trick for that I'm all ears, although love and candy/ice cream just might be it.

Když jsem se v srpnu rozhodovala, co si dám vyšít na džínovou bundu v Levi's Tailor shopu na Chodově, hned mi bylo jasné, že to musí mít něco společného s architekturou. Po dlouhém a namáhavém rozhodování (kdo je Váha tak asi tuší) jsem zvolila Villu Savoye od Corbusiera, protože jsem věděla, že brzy po jedu do Paříže a budu mít fotky (bloggerství vám po sedmi letech vleze do hlavy!). Kromě toho křivky Alvara Sizy jsou příliš komplikované na výšivku (samozřejmě křivky jeho budov, doufám, že jsem se pana Sizy nedotkla).
Když už jsem byla v Paříži a přesvědčila jsem nejdražšího, ať se mnou jede hodinu za Paříž, tak mi bylo jasné, že se budu muset sladit a že nemůžu mít na sobě jinou bundu, než právě tu džínovou savoyovou. Samotnou mě až překvapuje, jak často jsem ji na sobě měla tento podzim, což mimo jiné přisuzuji i tomu, že jsem sebrala odvahu a odpárala jsem jí spodní lem. Teď je kratší a má roztřepený lem, což se mi strašně líbí, je to cool a děkuji Adéle za inspiraci.
Nebyla to moje první návštěva Villy Savoye. V prvním ročníku na architektuře nám z ní promítali obrázky a já si říkám "sakra, to mi něco strašně připomíná". Ve finále jsem se rozpomněla, jak jsme ji už s rodinou navštívili, když mi bylo sedm, protože tam táta chtěl a vryla se mi do paměti mámina věta (když se nám tam strašně nechtělo) "Tak děti, půjdeme se podívat na tenhle domeček, co ho chce vidět tatínek, a pak vám koupím zmrzlinu!". Dnes už mi samozřejmě zmrzlinu za návštěvu děl moderní architektury nikdo kupovat nemusí (neříkám že nemůže), ale zato já budu muset přijít na nějaký způsob jak přesvědčovat své kamarády, že tenhle barák za to fakt stojí. Máme s "kolegy" takovou teorii, že poměr mezi architekty a normálními smrtelníky musí být minimálně 1:1, aby se vůbec na nějakou tu architektúru dalo jít. Jestli vy na to máte tipy a triky, ráda si je vyslechnu!

Levi's jacket, H&M dress, Uterqüe shoes & A.P.C. bag