Streets of love

Před několika týdny jsem si v Barceloně koupila boty. Neřekla bych, že jsou krásné, jako bych to normálně o svých botách řekla. Řekla bych spíš, že jsou hustokrutopřísné. Zaujaly mě na první podhled (aby taky ne), ale při zkoušení mi moc neseděla pravá bota a zároveň jsem si říkala, že nejsou příliš nositelné. Celou noc jsem pak strávila převalováním se v prostěradlech při přemýšlení o oněch perfektně extravagantních botách. Zmínila jsem, že na ně k tomu byla velrybí sleva? No, tak teď ještě zmiňuju, že na ně byla velrybí sleva. Ráno se probouzím a běžím do obchodu, kde si je kupuju. Díky tomu, že jsou kožené, se nakonec krásně roztáhly. Dají se nosit k neskutečnému množství oblečení. Měří 13 cm. A to nejlepší nakonec? V ulicích jsou naprosto nepřehlédnutelné.

A few weeks ago, while I was in Barcelona, I bought shoes. I wouldn't say they are pretty, like I usually do about my shoes. I would say they're absolutely awesome. It was love at first sight, but the right shoe didn't fit quite well and I was wondering whether they are wearable. I spent the next night by observing the ceiling in the hotel room when thinking about those perfectly extravangant shoes. And did I mention they were on sale of whale size? Well, now I mention they were on sale of whale size. The day after I bought them. The're made of leather, so they got extended (thank God for leather). They look great with a lot of clothes. They are 13cm high. And the best of it all? You cannot not see them on the street.

Wearing: tunic from H&M, shorts from Levis & shoes from Zara.

Photos: Alban.