THEY ROCK !!!
Oh, and Prague people are fucking awesome and crazy.
Jedna šibalská. (Nečekejte inteligentní výrazy)
Zkažená mládež, svěcenou vodu na ně!
Poté:
Poznámka pro příště: fotit se PŘED koncertem a ne po třech hodinách strávených v 35°C.
Rockstars
Splnil se mi sen.
Adéla, vokály.
Samuel, baskytarista.
Arthur, bubeník.
Evyatar, kytarista.
The Cogs, 13. března 2010.
Stala jsem se zpěvačkou. Ani nevím jak. Je to však důkaz toho, že možné je cokoliv.
Jakožto nejnovější členka kapely jsem za sebou neměla žádné vystoupení a tudíž jsem byla opravdu nervózní z toho, že něco pokazím. Ale řekla jsem si, že kdyby se tak stalo, aspoň musím vypadat skvěle. Byla to příležitost obléct si něco, co bych si za jiných okolností na sebe nezvala ani náhodou. Pruhované punčocháče zdály se být dosti šílené a flitrované šaty k nim byly jasná volba. Tyhle k tomu mají okolo dolního lemu třásně, které se při sebemenším pohybu hýbaly do rytmu, což bylo úplně skvělé. Podpatky z horní fotky jsem na poslední chvíli vyměnila za balerínky, což se ukázalo jako chytré rozhodnutí, jelikož, ač se to nezdá, tak poskakování po pódiu je fyzicky velice namáhavé i tak. A ten stage-dive nakonec jsem si prostě nemohla odpustit.
Ukázala bych Vám i nějaké video, ale zatím se žádné z nich nedostalo na youtube.
Merci à Arthur, Evyatar et Samuel d'avoir fait semblant de ne pas entendre ma voix de biche durant les répets.
Et merci encore une fois à tous ceux qui sont venus pour nous supporter!!
Čekání va velkou vodu
Teď jsme právě období, které budu pracovně nazývat malé jaro: doba, kdy se ještě nerozvinuly všechny rostliny do zelena, ale slunce už dostatečně hřeje. Což znamená co? Což znamená novou módní sezónu a její uplatnění v praxi!
Pár nových elementů, co mám dnes na sobě a co budu nosit i nadále:
- Copánek na stranu:
až směšně jednoduchý účes, uvolněný, dívčí, přesto elegantní a hlavně snadno nositelný a ke všemu se hodící. Málokdy se vidí, že by nějaký trend z mola (pro letošní sezónu jej měly na hlavách modelky např. pro Alexandera Wanga) tak rychle sestoupil do ulic. Ve své malé škole (tzn. asi 150 žáků, z toho děvčata logicky jen polovina), jej denodenně vidím alespoň na dvou hlavách. Mají ony slečny představu, kdo za jejich účesy stojí? Nemám ponětí, každopádně jim to velice sluší a podporuji je v tom. I všechny ostatní, co se pro copek na stranu rozhodnou. Zkuste ho a zamilujete si jej.
- Červeno-oranžová:
nádherná barva, kterou jsme mohli vidět na rtech modelek na přehlídce Prady. Na rtech samozřejmě lehce extravagantní, ale proč ne? Rtěnka, co mám na sobě, by měla mít kýžený odstín, boužel je ovšem příliš transparentní a tak si korálové dosytosti užívám alespoň na nehtech (lak značky Mavala odst. Nice). Je to taková příjemná, zářící, teplá jarní barvička.
- Ohnrnuté džíny a pár důvodů & návodů jak s nimi:
1. Ihned oživí jakýkoliv model, ať už úzké nebo "boyfriend"
2. Ráno je ještě zima. Jakožto odpůrce silonek zatím nemůžu nosit sukně. Je to tedy alternativa, jak se vizuálně posunout do nové sezóny.
3. Ohrnutí je nejlepší na délku palce nebo kratší. Delší už působí lehce "humpolácky".
4. Dva, tři sklady stačí. Měly by jen lehce odhalovat kotník, ne sahat do půlky lýtek.
5. Skvělá možnost, jak upozornit na své krásné nové boty.
6. Pozor, zkracují nohy. Pokud je tedy zrovna nemáte jako Karolína Kurková, doporučuji podpatky. I když, jde o to, jak se cítíte nejlépe.
7. Zapomeňte na ponožky.
8. Evokují léto kdy v dlouhých nejde přežít.
9. Pořád to jsou džíny: hodí se ke všemu
10. Působí uvolněně a co jiného chcete být na jaře?
Na sobě mám bundičku Berschka, tričko & kabelka Zara, džíny H&M,
náušnice Swarowski & boty Vagabond
- Copánek na stranu:
až směšně jednoduchý účes, uvolněný, dívčí, přesto elegantní a hlavně snadno nositelný a ke všemu se hodící. Málokdy se vidí, že by nějaký trend z mola (pro letošní sezónu jej měly na hlavách modelky např. pro Alexandera Wanga) tak rychle sestoupil do ulic. Ve své malé škole (tzn. asi 150 žáků, z toho děvčata logicky jen polovina), jej denodenně vidím alespoň na dvou hlavách. Mají ony slečny představu, kdo za jejich účesy stojí? Nemám ponětí, každopádně jim to velice sluší a podporuji je v tom. I všechny ostatní, co se pro copek na stranu rozhodnou. Zkuste ho a zamilujete si jej.
- Červeno-oranžová:
nádherná barva, kterou jsme mohli vidět na rtech modelek na přehlídce Prady. Na rtech samozřejmě lehce extravagantní, ale proč ne? Rtěnka, co mám na sobě, by měla mít kýžený odstín, boužel je ovšem příliš transparentní a tak si korálové dosytosti užívám alespoň na nehtech (lak značky Mavala odst. Nice). Je to taková příjemná, zářící, teplá jarní barvička.
- Ohnrnuté džíny a pár důvodů & návodů jak s nimi:
1. Ihned oživí jakýkoliv model, ať už úzké nebo "boyfriend"
2. Ráno je ještě zima. Jakožto odpůrce silonek zatím nemůžu nosit sukně. Je to tedy alternativa, jak se vizuálně posunout do nové sezóny.
3. Ohrnutí je nejlepší na délku palce nebo kratší. Delší už působí lehce "humpolácky".
4. Dva, tři sklady stačí. Měly by jen lehce odhalovat kotník, ne sahat do půlky lýtek.
5. Skvělá možnost, jak upozornit na své krásné nové boty.
6. Pozor, zkracují nohy. Pokud je tedy zrovna nemáte jako Karolína Kurková, doporučuji podpatky. I když, jde o to, jak se cítíte nejlépe.
7. Zapomeňte na ponožky.
8. Evokují léto kdy v dlouhých nejde přežít.
9. Pořád to jsou džíny: hodí se ke všemu
10. Působí uvolněně a co jiného chcete být na jaře?
Lazy days
Vždycky jsem byla malý člověk. Každoročně jsem zároveň se svojí nejlepší kamarádkou "vyhrávala" místo nejmenšího trpaslíka ze třídy. Z toho dlouho pramenil pro mě veliký komplex: malý člověk rovná se krátké nohy. Krátké nohy rovná se škaredé nohy. Ano, dlouho, převelice d-l-o-u-h-o jsem je neměla ráda. Přišly mi neforemné a neúměrně krátké k tělu. Sukně jsem i přesto nosila. Se sebezapřením, protože "retrostyl", který jsem tehdy razila, by byl bez sukní těžko uskutečnitelný.
Až jednoho krásného dne mi jeden milý chlapec napsal, ať si vezmu "tu mini", že v ní mám krásný zadek i nohy. Zadek chápu, ale nohy??
Od pěkných mladíků však komplimenty přijímám vždy. Co vám budu povídat, vzala jsem si to k srdci. Své nohy jsem přijmula za své. A dnes nastal další krok v jejich unznání. Nadkolenky. Jedny čekaly ve skříni tak dlouho na to, až je vytáhnu ven, až se jedna ztratila. Prostě jsem na ně doposud neměla odvahu. Ale je tu jaro. Nové začátky. A zároveň (myslím) první fotky tohoto blogu nafocené venku. Let the sunshine in!
Až jednoho krásného dne mi jeden milý chlapec napsal, ať si vezmu "tu mini", že v ní mám krásný zadek i nohy. Zadek chápu, ale nohy??
Od pěkných mladíků však komplimenty přijímám vždy. Co vám budu povídat, vzala jsem si to k srdci. Své nohy jsem přijmula za své. A dnes nastal další krok v jejich unznání. Nadkolenky. Jedny čekaly ve skříni tak dlouho na to, až je vytáhnu ven, až se jedna ztratila. Prostě jsem na ně doposud neměla odvahu. Ale je tu jaro. Nové začátky. A zároveň (myslím) první fotky tohoto blogu nafocené venku. Let the sunshine in!
Na sobě mám sako Mexx, šaty, punčocháče i nadkolenky H&M, kabelku Zara, brýle Vans a boty Prada.
Nic zvláštního, normální školní den, jen jsem měla chuť ty "veliké ponožky" vytáhnout.
PS: Nemá cenu zabývat se tím, co na těle málo nebo moc narostlo. Někomu se to určitě bude líbit.
PS2: Podpatky plno "defektů" zakryjí ;)
Oye Capitain!
Dnešní tématický večer: piráti a lovci perel. Mám ráda večírky s tématem. V tomhle případě stačilo pruhované tričko, oficírské sáčko, plno třpytivých náhrdelníků a pásku přes oko. Nebo tedy doufám, že to bude stačit, to se uvidí, zda-li mě pustí dovnitř.
(Ta páska přes oko je lehce nepříjemná, proto ty zkroušené výrazy)
Na sobě mám sako & tričko H&M, džíny Levi's, čelenku Promod jako
pásku přes oko a zděděné závěsy perel.
Fake bling bling
Půl sedmé ráno, zvoní budík. Odháním z postele pět psů a dvě fretky. Jedna se nehýbe. Nevadí, dostanu novou. Rychle snídám a pak honem do koupelny. Tři čtvrtě hodiny make-up. Oblečení mám vybrané z předchozího večera. Obouvám podpatky. Pak jdu před dům, kde na mě čeká šofér a jedu do školy, mezi ty příšerně oblečené lidi. Celý den přemýšlím jen nad tím, jakou barvou si večer nalakuju nehty. Po škole kontroluji, jestli mi máti na účet poslala dostatečně vysoký obnos na každodenní nákupy. Zase moc málo! Večer koukám na svůj blogísek. Vypadám tam samozřejmě naprosto dokonale a nechápu, proč to lidé dostatečně neoceňují. Ale co, stejně to jsem já ta nejúžasnější bloggerka s nejlepším vkusem, ať si kdo říká, co chce.
Půl sedmé ráno, zvoní budík. Rozespale na něj koukám a říkám si, že půl hodinky si ještě můžu dovolit spát. Samozřejmě že znovu usnu. V 7:25 na mě křičí táta, že už jede a jestli chci jet autobusem. V rychlosti vyskočím z postele, čistím si zuby, ze skříně popadnu vše černé (ať to aspoň ladí), barevný šátek k tomu a do zadní kapsy u džín si strčím řasenku. Na červené si líčím oči, zbytek spím. Před školou se sejdu s kamarády, probereme závažná témata a pak jdu do třídy. Tam pak buď dávám pozor, nebo přemýšlím o tom, co budu dělat o víkendu. Mám jít raději pracovat nebo s kamarády ven? Po celodenní škole a pachtění se v MHD domů jsem vyčerpaná. Zapínám počítač a lituju toho, že jsem se nevyfotila ráno, kdy jsem vypadala méně unaveně. Obdivuji blogy ostatních a pak přemýšlím, co by se dalo zlepšit na mém. Napíšu přátelům, pohraju si se psem, navečeřím se s rodinou, napíšu úkoly a jdu spát.
Půl sedmé ráno, zvoní budík. Rozespale na něj koukám a říkám si, že půl hodinky si ještě můžu dovolit spát. Samozřejmě že znovu usnu. V 7:25 na mě křičí táta, že už jede a jestli chci jet autobusem. V rychlosti vyskočím z postele, čistím si zuby, ze skříně popadnu vše černé (ať to aspoň ladí), barevný šátek k tomu a do zadní kapsy u džín si strčím řasenku. Na červené si líčím oči, zbytek spím. Před školou se sejdu s kamarády, probereme závažná témata a pak jdu do třídy. Tam pak buď dávám pozor, nebo přemýšlím o tom, co budu dělat o víkendu. Mám jít raději pracovat nebo s kamarády ven? Po celodenní škole a pachtění se v MHD domů jsem vyčerpaná. Zapínám počítač a lituju toho, že jsem se nevyfotila ráno, kdy jsem vypadala méně unaveně. Obdivuji blogy ostatních a pak přemýšlím, co by se dalo zlepšit na mém. Napíšu přátelům, pohraju si se psem, navečeřím se s rodinou, napíšu úkoly a jdu spát.
Lidé někdy opravdu dokážou být zlí. Můžu s tím něco udělat? Nemůžu.
Děkuji Teruně, Sandře i Anit za velice příjemné odpoledne, za jejich pohled na svět a za vše, co mi za tak krátkou dobu, co jsme spolu strávily, byly schopny předat. Největší poděkování však patří Haně Biriczové, která mne i ostatní slečny pozvala. Merci beaucoup, c'était formidable!
Na sobě jsem měla svetr & boty Topshop, džíny Mango (velice staré), baret z Anglie, poté kabát Promod.
Děkuji Emilovi, že se mnou pózoval. I Filipovi Lábovi, za tuto fotku, převelice se mi líbí.
THE dress
Jak jsem již několikrát zmiňovala a minimálně ještě jednou zmíním, mám za sebou svůj maturitní ples.
Ano, jistě tušíte, jaká velká otázka mu předcházela: co si proboha vezmu na sebe? Nebudu mluvit o tom, jak jsem byla nucena hledat ty své krásné a jedinečné v kupě rozteklých zmrzlinových pohárů (a.k.a. v nabídce českého trhu). Protože jsem je našla. Jakoby na mne čekaly, stály ve výloze, s obrovským dekoltem na zádech a od Gucciho. Svitla mi naděje. Zkouška. Óchání a áchání. Nádhera. Moment pravdy: kolik za noc? (Pořád se bavíme o těch šatech.) COŽE TAK MÁLO? Panebože, panebože, můžu si je rezervovat? ANO!!
Ale jelikož v životě není vše dokonalé a perfektní, tak mi půjčovnu asi tak týden přes plesem zavřeli. Špatné zprávy mi byly sděleny na dálku. A najednou jsem byla bez šatů.
Zároveň jsem však v tu chvíli byla v Itálii. Italové mě zachránili. Grazie! Ty šaty byly nakonec možná ještě lepší než ty původní. Originální. Neplesové. Pyžamo. Vílí. Vlající. Hedvábné. Modré jako sama obloha.
Ano, jistě tušíte, jaká velká otázka mu předcházela: co si proboha vezmu na sebe? Nebudu mluvit o tom, jak jsem byla nucena hledat ty své krásné a jedinečné v kupě rozteklých zmrzlinových pohárů (a.k.a. v nabídce českého trhu). Protože jsem je našla. Jakoby na mne čekaly, stály ve výloze, s obrovským dekoltem na zádech a od Gucciho. Svitla mi naděje. Zkouška. Óchání a áchání. Nádhera. Moment pravdy: kolik za noc? (Pořád se bavíme o těch šatech.) COŽE TAK MÁLO? Panebože, panebože, můžu si je rezervovat? ANO!!
Ale jelikož v životě není vše dokonalé a perfektní, tak mi půjčovnu asi tak týden přes plesem zavřeli. Špatné zprávy mi byly sděleny na dálku. A najednou jsem byla bez šatů.
Zároveň jsem však v tu chvíli byla v Itálii. Italové mě zachránili. Grazie! Ty šaty byly nakonec možná ještě lepší než ty původní. Originální. Neplesové. Pyžamo. Vílí. Vlající. Hedvábné. Modré jako sama obloha.
Většina kamarádů a spolužáků byla bohužel příliš zaměstnaná než aby dělali fotky. Proto omluvte prosím to, že je jich tak málo i nevalnou kvalitu. I malinký nepořádek v popředí (lehce jsem nestíhala).
Domácí zkušební snímky.
Ze samotného večera.
Dvě?!
Ale je na nich myslím dost dobře vidět koncept šatů. Nechtěla jsem nic přeplácaného. Pocházejí ze Sisley (ano, ta odnož Benettonu).
Náhrdelníky Topshop, náramky vypůjčené od kamarádek a boty ze Zary.
Impressions
Stress, stress, dancing, public humiliation, rush, rocking with The Cogs, stage-diving, walking, drinking, dancing, talking, laughing, drinking, dancing, drinking, eating in KFC at 5 in the morning, sleeping, comming back home & discovering unexplainable injuries. That's what I call a party!
Jen krátké shrnutí včerejšího večera. Maturitní ples. Čekám na fotky od kamarádů a známých, jelikož jsem vůbec neměla čas cokoliv zaznamenávat. Celé to uteklo jako voda, bylo to skvělé a nezapomenutelné.
Jen krátké shrnutí včerejšího večera. Maturitní ples. Čekám na fotky od kamarádů a známých, jelikož jsem vůbec neměla čas cokoliv zaznamenávat. Celé to uteklo jako voda, bylo to skvělé a nezapomenutelné.
Friday stuff
Nedávno jsem intenzivně přemýšlela nad tím, jak bych mohla krátce a stručně shrnout svůj styl a to nejlépe do jednoho slova. Nebo do dvou. Dlouho, převelice dlouho. Nejde to. Napadlo mě plno věcí, ale stručně se to shrnout rozhodně nedá. Přijde mi, že jsem osobnost rozpolcená na několik dílů, člověk mnoha vzhledů a stylů. Ano, samozřejmě, záleží na dni a na náladě, na počasí i na příležitosti. Kombinace jsou vždy něčím, byť by jen malým detailem, rozdílné. Někdy dokonce diametrálně rozdílné. Jsem schopná jeden den vyjít v tričku, džínách a teniskách, abych druhý den přišla v šatičkách a na podpatcích. Co z toho jsem já? Obojí? Anebo ani jedno a tím pádem se můj styl nachází někde úplně jinde? Dá se vůbec definovat něco tak složitého jako styl jedním slovem? Není to zaškatulkování? Mám to vůbec zapotřebí popisovat to?
Po dlouhém přemýšlení jsem na to přišla. Jedním slovem definovaný styl. Jsem tedy... wait for it:
casual-smart-retro-witty-sexy-rock-girly-hippie-frenchy-elegant-rockabilly-relaxed-chic
Po dlouhém přemýšlení jsem na to přišla. Jedním slovem definovaný styl. Jsem tedy... wait for it:
(složená slova jsou taky slova, viz. kulmofén)
A výsledek nestojí to za nic. Plýtvání energií.
Nosím to, co se mi líbí a nepotřebuju řešit, jaký styl to je. Ještěže jsem na to přišla. Ha-ha-ha.
Dnes například vůbec nemám potřebu ničeho příliš dívčího. Zítra bude můj maturitní ples, takže vím, že veškerou krásu si užiju tam. Loučím se a zároveň vám představuji svůj oblíbený svetřík.
Na sobě mám svetřík It Hippie (prodávají se ve Francii), kalhoty Zara a rodinné poklady v podobě náhrdelníků.
Opička se mi na krku houpe, protože v čínském horoskopu jsem opice. Zajímavé, že?
A little nerd
Můžete mi říct, kdo vymyslel, že kombinace vzorů nejsou dobrý nápad?
Na sobě mám košili John Ashfield, sukni Zara, šátek z Francie a dvoje punčocháče z H&M (růžové lesklé a přes ně černé puntíkaté)
Jsem teď velice pracovně vytížená, ráda bych psala nové "velice smysluplné" články, ale kombinace kumulujících se úkolů a prací pro vysoké školy mi to momentálně jaksi neumožňuje. Nemůžu tudíž nic slibovat... ale moje "psací dieta" za pár dní brzy skončí. Načtenou!
Subscribe to:
Posts (Atom)