Tak a je to tady. Je to přesně rok, co Vás otravuju. Je to přesně rok, co jsem založila Heels in Prague.
Za ten jeden jediný rok udělaly blogy, zvlášť ty české, obrovský pokrok. Před rokem byla většina módních blogů ve své většině téměř identická: pár setů z polyvore, několik "inspiračních" fotek z lookbooku a největší odvážlivci se potom sami vyfotili na mobil. A dnes? Lidé s osobností, vkusem, kvalitní fotky, zajímavé designy a hlavně mně (nás) to baví! Za jediný rok se zrodily hvězdy i bulvár blogové scény, blogy přestaly být okrajovou záložitostí a jsou mnohdy čtenější, než leckterý časopis. Jejich potenciál je v tom, že byly, jsou a zůstanou zcela zdarma (přeci jenom nejsme pornostránky, že). Nemusíte se rozhodovat, tak jako u časopisů, který si koupíte, aby vám zbyly peníze na zmrzlinu (rozumějte na boty), prostě jich klidně sledujete pět, padesát nebo pětset, když máte čas na to, je všechny číst. Můžete začít svůj vlastní a stát se hvězdou. Stačí k tomu dobrý vkus a nekončící zásoby energie. Nezasvěcenému pozorovateli totiž může blog připadat jako taková pohodová nedělní aktivitka, ale vsadím se, že mi většina z vás dá zapravdu, když řeknu, že blog je spousta (těžké/příjemné) práce. Že to není jen o tom vyjít před dům, v něčem se vyfotit, napsat, kde jsem to koupila a konec. Je to o tom se neustále vymýšlet nové věci. Nejen pro čtenáře, ale sám z toho mít dobrý pocit. Mě to baví a to mi nikdo nevezme. Možná vypadám jako kretén a měla bych se radši jít zahrabat (jasně :D), ale baví mě to a to hlávně díky Vám, co sem chodíte a líbí se Vám tady.
Sice to moc často neříkám (a možná jsem to ani nikdy neřekla), ale opravdu si toho vážím. Vážím si každé návštěvy, každého komentáře, každého nového sledovatele. Teď jsem tak úplně zavzpomínala, jak jsem radostí pobíhala po pokoji, když jsem získala svého prvního sledovatele (promiň Lam, že tě nepočítám, ale jinak bys nebyla kamarádka :D). Byla to Lenka z Chronique de Mode, které bych taky ještě jednou chtěla poděkovat, že zveřejnila odkaz na mě a tím mi získala mých 14 prvních sledovatelů. Lidí, kteří mi pomohli či stále pomáhají je strašně moc. Napadají mě Hana Biriczová z ona.idnes, Jana Finferlová z prozeny.cz, Anit z fashionbooku, Káťa a Káťa z showroomu H&M, přítel, višchni mí chudáci kamarádi a rodinní příslušníci, kteří mě přes rok fotili (unikl jedině pes) a vlastně všechny bloggerky (a samozřejmě nejlepší blogger Antifasionisto), kteří se o mě někdy zmínili. Protože bez Vás všech bych nebyla tam kde jsem, takže Vám patří mé upřímné díky.
Když nad tím přemýšlím, dotáhla jsem to podstatně dál, než jsem původně očekávala. Jsem přeci jediný blog, který komentuje Sandra Leopardová.
So there you have it. It's exactly a year since I started Heels in Prague.
Although I do not say it very often (and perhaps I never said it), I really appreciate all the help and support I got from so many people. I appreciate every visit, every comment, every new follower. I just remembered how happy I was running across the room when I got my first follower (Lam sorry that I don't count you, but otherwise you would'nt be friends: D). It was from Lenka Chronique de Mode, which I would also like to thank once again, has published a link to me and so I got my 14 first followers. There is also everyone who took pictures of me: my wonderful boyfriend, my friends and family members, whom I have been annoying all the time (only the dog escaped). And, of course, I would like to thank every blogger that has ever mentioned me. Because without all of you I would not be here where I am.When I think of it, I got much further than I originally expected. I am the only blog where Sandra Leopardova leaves her comments.
