If there is one phrase that has become a cliché it is the "it is always better to buy quality clothing over multiple cheap items". Well, in the last year or two I would be the first one to tell you that quality is always better than quantity, but recently something happened and I began to think that this statement is not always completely true.
I am at the beginning of my twenties and I can gladly say that my style has stabilized in the past two years. Before it was quite eclectic and not in the good way. I liked too many things of different styles, patterns and colors and at the end had a closet full of nice things but without a strong personal style. Since I started thinking twice before buying new things I feel like it has only become stronger. But thinking a lot before buying things means really wanting them and if you really really want something you don't want it to fall apart after two wears. So the logical step would go for quality clothing.
The definition of good quality is probably different for each of us. The
problem is so many people have so many different opinions on what is and
what is not good quality, some will say the cheapest online stores are
good quality, some would not even dare to say that about the middle
range brands and would say only luxurious brands are good quality. Some would say it is enough if the garment does not lose its color and shape during a few washes, others want the piece to stay the same event after multiple and multiple uses. For me the quality of a piece of clothing generally comes from the material: I don't buy anything that doesn't feel nice on the skin and looks cheap even in the store- it will never look better than new. I usually prefer natural materials over synthetic especially for the more expensive things like winter coats, sweaters or shoes- they are rarely (never) better if synthetic. Then whether it will last or not is like the lottery- but I have to say that, with a good maintenance, some of the high street pieces that I have had for a long time still look good.
So is it worth paying more for more priced brands? In general, I think it is. In the high street, you really have to be picky to get the right things- so many things can break down so rapidly. Also if a brand can discount 70% of a garment and still make profit of it, the cost of the material and the work put into that thing must have been really low. When buying more expensive things you really think about the money you spend and you want to spend it well- I personally can say that the three most expensive things I own are real investment pieces. On the picture above I compare one of them-a Hermès scarf - with a cost-corresponding amount of high street clothing. The amount difference is flagrant but at the same time the only thing I can imagine myself wearing in 50 years is the scarf (and I am pretty sure it will be possible because the quality is exquisite).
I think what a lot of people don't realize is that a well done work comes with a corresponding price tag- anyone who has ever sewn will know how difficult it is and realize how much effort it takes (therefore what should be the price for it). Also, if you haven't grown in an environement where silk and cashemere is daily bread (I haven't either- my familly is more like cotton and wool), it is difficult to know why some things are worth more than others. I would really say it is important to see for yourself how luxury products really look like upclose, even if that would mean looking at Dior dresses through the window display. Most of us will never be able to buy them but still for me knowing how beautifully made luxury products are (real eye candy!) makes me want to have things in the most superior quality I can afford.
Saying all that, 90% of my closet comes from the high street and probably will be for the years to come. I don't think that's really a bad thing and I would say it is the best solution there is, because I don't feel like saving up for months for really expensive things and I think cheaper clothing may be a great addition to basics you already have. One key element for me is also that you can't tell right away where my things come from- I avoid buying the most notorious items from the highstreet. I have event thought about not writing where my clothing comes from below my outfits, half of the things are from old collections anyway, because I think the brands you wear are really not important, only the garments themselves. Of course, my (dream) plan for the future (and even more for my working future) is to have a capsule part of my closet that will last for ever, but right now, I can say I am content with the quality I can get.
Jedno z nejčastějších klišé o módě je, že "kvalita je vždy lepší než více levných kousků". Dlouhou dobu jsem si to taky myslela a všem tvrdila, jak je kvalita lepší nad kvantitou, nicméně poslední dobou si přestávám myslet, že to platí za všech okolností.
Je mi dvacet a s radostí mohu prohlásit, že můj styl a vkus se za poslední dva roky stabilizovaly. Předtím byl můj styl eklektický a ne zrovna v tom dobrém slova smyslu. Líbilo se mi moc věcí v rozdílných stylech, potiscích i barvách a ve finále jsem sice měla mnoho hezkých věcí, ale osobní styl velice slabý. Když jsem se začala hodně rozmýšlet nad tím, co si ve finále koupím, tak to můj styl jen posílilo. Ale velké přemýšlení nad tím, co za investici opravdu stojí, taky způsobilo, že nechci, aby se ta daná věc rozpadla po dvou nošeních. Logickým krokem je pro mě tedy hledat něco, co vydrží- něco kvalitního.
Co vnímáme jako kvalitní je rozdílné pro každého z nás, což je ovšem také kámen úrazu- tolik lidí má na toto téma tolik rozdílných názorů, někteří budou pokládat za kvalitní i nejlevnější internetové obchody, jiní se jako o kvalitním neodváží mluvit ani o oblečení střední kategorie a budou to tvrdit pouze o tom nejluxusnějším. Někomu bude stačit, když tričko vydrží pár vyprání, někdo ho chce pořád stejné i po opakovaném používání. Pro mě osobně kvalita závisí nejvíce na materiálu: nekupuji si nic, co není na omak příjemné a působí lacině už v obchodě- nikdy to totiž nebude vypadat lépe než úplně nové. Většinou preferuji přírodní materiály nad syntetickými, obzvlášť na dražších věcech jako jsou zimní kabáty, svetry nebo boty, které málokdy (rozumějte nikdy) vypadají lépe ze syntetických materiálů. Potom už je to jako sázka v loterii, ale s dobrou péčí mi i některé kousky z řetězců vydrží hodně dlouho pěkné.
Vyplatí se tedy platit za dražší značky? Obecně si myslím že ano. Při nakupování v řetězcích musí být člověk hodně vybíravý- už na první podhled je na mnoha věcech vidět, že se za chvíli rozpadnou.
Když si kupujete něco dražšího, tak opravdu přemýšlíte nad penězi co utrácíte a zda-li je utrácíte dobře-já osobně jsem koupi svých tří nejdražších věcí ani jednou nezalitovala. Na obrázku nahoře porovnávám jednu z nich- klasický Hermès šátek- s cenově odpovídajícím množstvím oblečení z módních řetězců. Rozdíl je to samozřejmě obrovský, na druhou stranu jediná věc, co si na sebe vezmu za padesát let je právě ten šátek (a pevně věřím, že to bude možné i právě díky jeho kvalitě, která je neskutečná). Rozdíl v opotřebování levných a dražších kousků pak vidím i ve svém botníku: boty Prada vypadají i po třech letech velice hezky, balerínky Zara jsou po přibližně stejném počtu nošení na vyhození.
Hodně lidí si neuvědomuje, že s dobře odvedenou prací přichází odpovídající cenovka- kdokoliv, kdo se v životě snažil šít asi ví, jak těžké je udělat něco, co vypadá alespoň přijatelně (a tudíž jaká je toho cena). Také pokud značka může své produkty zlevnit na velice nízké částky a stále na tom vydělat, znamená to, že cena materiálu a práce s ním musela být ještě nižší. Pokud jste nevyrostli v prostředí, kde se každý den servírovaly kašmír a hedvábí (já také ne, moje rodina je spíš bavlněná), chápu, že je těžké pochopit, proč jsou některé věci dražší než jiné. Řekla bych, že je opravdu důležité vidět na vlastní oči, jak luxusní věci vypadají z blízka, i kdyby to znamenalo dívat se na šaty od Diora přes sklo výlohy. Většina z nás nejspíš nikdy nebude mít možnost si je koupit, ale pro mě jen vědět, jak krásně zpracované ty věci jsou, je dostatečnou motivací k tomu, kupovat si věci v co nejvyšší kvalitě, jakou si mohu dovolit.
Můj šatník je samozřejmě z 90% složen s oblečení z řetězců a jelikož jsem si opět zapomněla vsadit v loterii, tak tomu zřejmě ještě nějakou dobu bude. Nemyslím si, že by na tom bylo něco špatného, nechce se mi dlouhé měsíce šetřit na hodně drahé věci a levnější věci dokážou klasickým kouskům dodat svěží podobu. Každý by se měl oblékat podle svých možností, ale pro mě osobně je stěžejní, aby nebylo hned poznat, odkud mé věci jsou a snažím se vyhýbat notoricky známým kouskům, jako jsou například růžový svetr z kolekce Lana del Rey od H&M, černé sandálky z minulého roku ze Zary nebo cípové sukňo šortky také ze Zary (ups, ty vlastně mám, ale můžu vám doložit, že jsem je chtěla jako první!). Dokonce jsem taky přemýšlela o tom, že bych vůbec pod články nepsala, odkud mé věci pocházejí (polovina věcí je stejně staršího data), protože si myslím, že značky až tak důležité nejsou, mnohem důležitější je, jak vypadají ty dané kousky. Ovšem, že mým (snovým) plánem do (pracujícího) budoucna je mít malou kolekci věcí, co vydrží na věky, nicméně, alespoň pro teď, můžu říct, že jsem spokojená s kvalitou, které se mi dostává.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
+(2).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
-001.jpg)
.jpg)
.jpg)
