have bloggers lost their credibility? /// ztratili bloggeři svoji důvěryhodnost?

The other day I met a blogger friend of mine for a coffee and somehow we got to the topic that blogger XY had an „overnight“ increase of thousands of Instagram followers. Call me naive, I knew you could buy Instagram followers, I just thought a) it didn't happen in my country b) these were just desperate girls with recently started blogs that needed to gain credibility. Obviously I was wrong.

I would call myself a blogging veteran, almost six years of blogging in, and I still remember (sometimes more vaguely) why I started blogging at the beginning: „to change things“. Almost six years and exactly 0 changes later, my view on blogging has changed quite a bit: I blog for pleasure. Yes, I have had a few blog-related opportunities and advantages, but none of them is as big as the pure joy of having an outlet about my thoughts and style and the fact that I don't have to be annoying to my friends telling them all the time how I LOVE belted jackets this season (nothing beats imaginary Internet friends). I get that some people want to make blogging their main source of income and their career, but I think these things should come naturally and not by faking it.

What I loved about blogs at the beginning was their independence, the pure unbiased views of new authors that didn't have to go through all imaginable and unimaginable filters in fashion magazines. Also, the fact that they were made by „real people“ for „real people“ made them so much more appealing. When you're 17 you kind of feel out of reach of all magazines available: the „girly“ ones you've read for years can't surprise you any more and the ones meant for adult women are either pushing things too expensive or giving you the worst life/career/fashion advice ever. In general, I think most commercial „fashion“ magazines today are unrealistic and quite short sighted and I prefer to look for the artsy/ intellectual ones, that have authors with interesting points of view whose sole goal isn't just to sell you the ugliest bag on earth.

The logic answer would be turning to bloggers, who should be independent and write their own opinions. Right? But even them aren't exactly the innocent lambs they pretend to be and have many many hidden interests. For example, the use of photoshop in blogs it totally underrated. We are used to the fact that magazines get photoshoped here and there, that sometimes celebrities look 3 sizes skinnier than in real life. But who would expect „magic“ from bloggers, who are basically people from the street? Well, you should. Today's apps make it so easy to retouch any picture in five minutes. So making yourself a thinner waist, longer legs or bigger boobs is quite easy. I can't say I haven't ever touched a picture of myself: when I started blogging I had pretty bad skin and some of the comments made me even more conscious about it: thankfully even the most basic editors can edit your skin. When I think about it, I would do it again. No one wants to see the new Vesuvius growing on your forehead. Also, there is this one particular picture where I literally swapped my head from one picture to another- and I seriously have to give a big special bonus if someone tells me which one it is. I never tried to change my whole body or face, I just made an occasional alteration. What I am trying to say: I know what it feels like to have insecurities, I have been there. That's why today I try to give the most authentic image of me as possible (thisarticle might be the perfect example) and I don't believe everything I see.

I think the problem of fakery in general is what is weakening the credibility of bloggers: for a few euros you can buy thousands of followers on Instagram, for a few hundred you can get a fake bag to get even more followers and then you have people who believe all of it and feel bad that they don't have any of this. And of course, companies and collaborations are still mainly based on numbers- so someone who has 50K followers „on paper“ will have a bigger chance than someone who has 1K engaged followers. Not totally fair, but this is how it works. Personally I haven't bought a single follower / like neither on my Instagram neither on my Facebook page. I have thought about it, but then I realized that I don't need it. Again, I'd rather be like for who I am than for my numbers. No I don't have the biggest statistics, but I really enjoy just being myself and having sweet followers. But then again, I only post the „happy“ stuff on Instagram :)

I don't know how you guys feel about it: which bloggers out there do you consider authentic? Is honesty something you are looking for in bloggers? Please tell me, I would really like to know!

Nedávno jsem se stekala s jednou mojí bloggerskou kamarádkou na kávu a nějak přišla řeč na to, jak bloggerce XY přes noc přibyli sledující na Instagramu a to hned o několik tisíc. Myslete si o mě, že jsem naivní, ale doteď jsem měla pocit že za a) u nás se to neděje a za b) že to jsou jen zoufalky, co s blogem právě začaly a potřebují ty sledující nějak nahnat.

Řekla bych, že jsem po šesti letech tak trochu blogující veterán, a stále si pamatuji, proč jsem blogovat začala: abych něco „změnila“. Několik let a nula změn poté se můj pohled na věc dost změnil: bloguju prostě pro radost. Ano, měla jsem díky blogu několik úžasných příležitostí a výhod, ale nic se nevyrovná tomu, že mám prostor, kde se můžu dělit o mé myšlenky a styl a že nemusím otravovat svoje „pravé“ kamarády s tím, jak tuhle sezónu miluji kabáty s páskem (to totiž nejvíce ocení mí internetoví kámoši). Taky chápu, že kde kdo by se chtěl blogováním uživit a že to není vždy jednoduché, přesto ale zastávám názor, že by tyto věci měly přijít přirozeně a není potřeba snažit se jich docílit všemi možnými i nemožnými prostředky.

Na blozích jsem od začátku milovala jejich nezávislost: ryzí a nezaujaté postoje lidí, kteří nemuseli projít všemi různými filtry, aby se dostali do módních časopisů a přesto měli svůj názor a chtěli ho sdílet. Taky mě bavilo to, že blogy byly dělané „opravdivými“ lidmi pro „opravdové“ lidi. Když vám je 17, tak dívčí časopisy jste četli už stokrát (i když taková Bravo poradna mě baví dodnes), a ty „dospělé“ se snaží prodat příliš drahé věci a do toho vám dávají zaručeně nejlepší rady ohledně hubnutí/kariéry/módy., než aby byly inspirující. Dodnes mě komerční magazíny příliš nebaví (i když ty španělské jsou na tom podle mě o dost hůř než ty naše) a většinou sahám po nějakých čtivějších, ze kterých se i něco dozvím a nebudu si chtít koupit nejošklivější kabelku, co kdy chodila po povrchu Země.

Logickým rozhodnutím tedy bylo obrátit se na bloggery, kteří jsou nezávislí a píší jen to, co si sami myslí. Určitě? Dnes už je situace o něco jiná a ne všichni jsou taková neviňátka, jak se na první pohled může zdát. Například: podle mě je naprosto opomíjená použivatelnost photoshopu na blozích. Jsme zvyklí na to, že časopisy obrázky (hodně) upravují, že někdo v nich vypadá o celá tři čísla menší, než je ve skutečnosti. Ale kdo by něco podobného čekal od bloggerů, kteří jsou „skuteční lidé“? No, měli byste. Existuje nespočet aplikací za pár dolarů, díky kterým fotky upravíte několika kliknutími. Úzký pas, dlouhé nohy nebo větší prsa jsou na dosah prstu. Ne že bych mohla říct, že jsem na žádný svůj obrázek nikdy nesáhla: při mých blogových začátcích jsem kupříkladu měla špatnou pleť což v kombinaci s komentáři, které na to upozorňovaly, znamenalo jediné: že se tohoto problému musím zbavit. I ty nejzákladnější programy to umí. I dnes bych to tak udělala, protože kdo s chce dívat na něco velikostí podobné Vesuvu na vašem čele. Jednou to dokonce zašlo tak daleko, že jsem si nechal přehodit obličej z jedné fotky na druhou- kdokoliv bude schopen tuto fotku najít, dostane ode mě zlatého bludišťáka! :D Nikdy jsem se nesnažila důsledně změnit celou moji postavu nebo obličej, ale občas se mi na mě něco nelíbí (kdo taky je se sebou 100% spokojený), takže jsem učinila malou změnu. Co se tím snažím říct: chápu, že každý má svoje nejistoty, i já je mám. Sama se už dnes ale snažím, aby můj obraz byl to nejpravdivější (kdo četl tento článek, asi ví, co mám na mysli) a také už nevěřím, že vše co vidím na internetu, je pravdivé.

Jako velký problém vidím to, že plno věcí na internetu je zfalšovaných, což bloggerům ubírá na důvěryhodnosti: za pár eur můžete mít na Instagramu o pár tisíc sledujících víc, za pár eur víc můžete mít falešnou kabelku, kterou omámíte další sledující a ti tomu pak tomu všemu věří si zoufají nad tím, že nic z toho nemají. Nepříliš tomu pomáhá fakt, že značky chtějí spolupracovat s těmi s největšími čísly, takže někdo s 50K koupenými „followery“ má větší šanci na spolupráci, než někdo s „opravdovou“ tisícovkou. Což není úplně fér, ale takhle to prostě chodí. To mě taky dovedlo k tomu se zamyslet, jestli i já bych neměla svá čísla trošku „přifouknout“- pak jsem si ale řekla, že to nepotřebuji a dodnes jsem si na Instagramu ani na Facebooku žádného sledujícího nekoupila. Radši budu, když mě lidé budou sledovat s radostí, než ze samotných čísel. Nemám nejohromnější statistiky světa, ale celé mě to prostě baví a k tomu mám opravdu milé sledovatele. No a že zveřejňuji jen „veselé“ obrázky, to je úplně jiný příběh, že jo :)

Nevím, jak se k tomuto tématu stavíte Vy: sledujete bloggery na základě toho, jak moc vám přijdou „opravdoví“? Jak moc si ceníte upřímnosti a do jaké míry Vám stačí krásné fotografie? Povězte mi něco o tom, moc by mě to zajímalo!

olive lover

H&M sweater & H&M Studio scarf, Topshop jeans, Stan Smith, Matt & Nat

There is just something about olive green - the perfect mix between green and yellow, the saturation, how it goes with my skin, that I can't get enough of. This was my favourite sweater last year and I am going to wear it a lot this winter as well. I first wore it in Amsterdam, where the temperature have nothing to do with the ones in Barcelona :) And also matched it to the Studio scarf  I got earlier in September. Doesn't it make you inexplicably happy when two things in your closer match perfectly? I guess I am going to use this combo a lot.

Něco na té olivově zelené prostě je- dokonalý mix zelené a žluté, její sytost, jak mi ladí k pleti, a tak se jí prostě nemůžu nabažit. Tento svetr byl mým oblíbeným již minulý rok a i letos ho jistě provětrám víc než dost. Sezónu začal v Amsterdamu, jehož teploty se s těmi Barcelonskými samozřejmě nedají srovnávat :) Také jsem k němu sladila moji novou Studio šálu, která se na to třásla už od začátku září. Málo co mě udělá tak šťastnou, jako když se dva kousky z mého šatníku tak dokonale sladí. Spolu je určitě nevidíte naposledy.

amsterdam photo diary

At the end of September my boyfriend and I spent three amazing days in Amsterdam. I have a soft spot for northern cities, have been in both Brussels and Lille for quite a few times and Amsterdam was next on my bucket list. In fact, it is the most amazing northern city I have ever been to. I loved everything from the canals, the houses, the bricks, the incredibly nice people (I would seriously move to Amsterdam just for the people). We didn't have the time to do everything we wanted (my travel lists are quite long and exhausting) but we certainly got time to soak up the incredible atmosphere.

Na konci září jsme si s přítelem vyjeli na tři úžasné dny do Amsterdamu. Mám moc ráda severská města (konec konců z Barcelony je skoro všechno severně ;), v Bruselu i Lille jsem byla už několikrát a další na mém seznamu byl Amsterdam. A ještě, že jsem tam chtěla! Je to totiž jedno z nejúžasnějších měst, které jsem měla to štěstí navštívit. Líbilo se mi úplně vše od kanálů, přes cihlovou architekturu, kola a hlavně neuvěřitelně milí a ochotní lidé (opravdu bych se tam dokázala přestěhovat jen kvůli lidem). Vzhledem k tomu, že můj seznam toho, co bychom měli vidět byl až příliš obsáhlý, jsme nestihli úplně vše, zato jsme se celé hodiny procházeli a dokázali úžasně nasát atmosféru města.

leather skirt

Autumn is such a great season for materials- leather, wool, silk... You can basically wear anything you think of. And I wanted to wear leather, except that my old black leather skirt was a mess already (I have worn it so many times- best CPW ratio ever) and I knew I would eventually need a new one. The thing I didn't expect was that a new one would come into my way so soon- I might have gone a little overboard with shopping lately but hey, it's a new season and my birthday is coming ;) Next time, come back for my pictures from Amsterdam!

Podzim je nejlepší období, co se týče materiálů: kůže, vlna, hedvábí... Můžete si na sebe vzít v podstatě cokoliv, nebude vám ani teplo ani zima. A já chtěla kůži, až na to že moje věrná černá kožená sukně už má nejlepší léta za sebou (na sobě jsem ji měla tolikrát, že to byla nejlepší koupě století) a věděla jsem, že novou budu potřebovat. Jen jsem nevěděla, že to bude tak brzo. Taky se mi ty nákupy docela sešly, ale tak je nová sezóna, byla jsem na výletě a blíží se mé narozeniny ;) Příště se můžete těšit na várku fotografií z Amsterdamu!

Leather jacket & leather skirt Zara, Massimo Dutti jumper, Gloria Ortiz boots, Mango bag

over the knee boots

I should have expected that with autumn coming in I would return to my retro inspired outfits. I have been wearing them for years and I am not planning to stop. I have a few new things to show you first, as the title suggests, over the knee boots. I am usually a big fan of ankle boots and nothing has gone up my calves for years, but I made and exception for these beauties. I was afraid to look like a pretty woman in them, but the fact that they are not shiny (oh dear suede!) and the heel is not too high makes them very wearable. Especially when you cover the rest of you with an edgy geometric sweater and add some new bling like this new pearl cuff. I could probably end my blog now cause you ain't gonna see anything else this fall.

Dalo se očekávat že s příchozím podzimem se vrátím ke svým retro kombinacím. Nosím je už léta letoucí a nechystám se s tím přestat. Dnes mám na sobě k tomu i pár novinek a hned začnu tím, co už titulek naznačuje: s kozačkami nad kolena. Bála jsem se abych v nich nevypadala jak pretty woman, ale kombinace matnosti (ó nedoceněný to semiš!) a nízkého podpatku je činí velice nositelnými. A obzvlášť, pokud zbytek sebe zahalíte do takového suprového geometrického svetru a přidáte trochu toho lesku, jako já s touto novou připínací perlovou náušnicí. Tady bych asi mohla přestat psát blog na dalších pár měsíců, protože nic moc jiného nosit v nejbližší době nehodlám.

H&M sweater, skirt & boots, Matt & Nat bag, Jane Koenig earcuff

fast and long lasting make up routine

When it comes to make up, this summer I have come to two conclusions: I want it fast and I want it to last. My problem is that event in normal temperatures anything slides off my face easily, so I have been looking for the best long lasting products and I will keep using them since they are so good. When I take my make up off in the evening the cotton is full of color and my face looks worse and that to me is a good sign of long lasting make up.

///

Co se týče make upu, toto léto jsem došla ke dvěma závěrům: nechci se s ním zabývat příliš dlouho a chci, aby vydržel celý den. Můj problém je, že i za normálních až nízkých teplot mi z obličeje plno produktů prostě sjede, takže jsi si dala za úkol najít nějaké dobré dlouhotrvající. To se mi také podařilo a jako velký úspěch beru to, že večer po odlíčení je odličovací tampon úplně barevný a já vypadám podstatně hůř. Znamení dobré výdrže!

Something I never skip is my base. I have started using the Face and Body foundation from M.A.C. a while back and I LOVE it. The texture is unlike anything I have seen before, super fluid and then instantly settles on your face and doesn't move a bit. Also, as the name suggests, it looks great on the body too, especially if you need a little something something extra for your legs. It is quite transparent so the skin looks super natural with it.

I also really like the Nars Creamy Concealer that has a texture great for both dark circles and blemishes, and that ladies and gent's saves a looot of time than going through countless different tubes and jars.

I have been skipping powder products lately and the only exception has been Chanel Les Beiges which is just skin perfection in a jar.

Then I never ever skip my brows- lately I love the Anastasia Dipbrow pomade in Soft Brown. It has a gel wateproof texture and stays on all day. Soft brown is also a perfect match for me and since I have scarce eyebrows, the gels texture fills them in perfectly.

My favourite mascara lately is Le Volume de Chanel. I have not been gifted with eyebrows and even less with eyelashes, but with this mascara they are Photoshop perfect- three times as dense, curved, shiny black. Almost looking fake.

I am still using the Clinique Chubby Stick for cheeks in Amped Up Apple- it is just such a versatile everyday color. 

///

Nikdy nevynechávám dobrý základ. Proto taky tento článek nazývám "rutinou", že :) Momentálně mám úplně nejraději make up Face and Body od M.A.C.u. Ze začátku je hodně tekutý, ale pak jakoby ztuhne na pleti, nemusím asi říkat dvakrát, že to jsem ještě nikde neviděla. Jak také napovídá jeho jméno, jde jej použít na celé tělo. Já osobně jej používám na nohy, když vím, že se budu fotit- aspoň trochu zakryje to, že mám v oblibě narážet do konferenčních stolků. Má strašně pěkný přirozený finish a k tomu jemné krytí, takže na kůži ho v podstatě nemáte šanci rozpoznat.

Potom většinou používám Nars Creamy Concealer, který má texturu vhodnou na kruhy pod očima o na různé vulkanické výrůstky jinde po obličeji a tak ušetří plno času při hledání neuniverzálních korektorů.

Na pudry jsem zanevřela s výjimkou Chanel Les Beiges, což je v podstatě dokonalá pleť v krásné krabičce. A nádherně voní!

Nikdy nevynechám obočí a poslední dobou (poslední rok a půl) jsem si oblíbila Anastasia Dipbrow Pomade. Mám odstíny Dark Brown a Soft Brown, přičemž druhý mi sedne úplně perfektně. Jedná se o voděodolný gel, který vydrží na svém místě celý den a je super pro moje řídké obočí, na které málo co funguje.

Mojí oblíbenou řasenkou je teď Volume de Chanel. Jak málo mám obočí, tak málo mám řas, ale tahle řasenka mi ztrojnásobí jejich počet a vypadají, jak kdyby je někdo "projel" photoshopem.
Také ještě stále používám Chubby Stick na tváře od Clinique v odstínu Amped Up Apple- je to ke všemu se hodící každodenní barva.

And for lips, the cherry on top, I love Clinique's Color Pop lipsticks- I have the shade Nude Pop, Melon Pop and Plum Pop. They are very "me" shades- I opt for quite neutral lips lately, Nude Pop is definitely my favourite, but I feel like Plum Pop is going to be the one for fall. My lips are quite dry lately so this hydrating primer / lipstick combo works wonders for me!

What are you wearing on your face lately? Any new products you would recommend?

///

Na rty, třešničku na dortu kterou jsem, mám moc ráda Clinique Color Pop Lip Color + Primer- mám odstíny Nude Pop, Melon Pop a Plum Pop. Všechny jsou to "moje" barvy, více na neutrální straně. Nude Pop používám ze všech nejvíc a jsem s ní už skoro u konce, ale cítím, že Plum Pop se teď na podzim bude velice hodit. Mám teď dost suché rty a hydratační kombinace primeru a rtěnky mi úplně vyhovuje.

Čím si teď líčíte obličej vy? Doporučily byste mi nějaké nové produkty?