hemeroscopium

Quiksilver shirt, H&M skirt & neclace & Zara shoes.

Jak jistě všichni víte, září znamená začátek školního roku a pro mě tím pádem i návrat do Barcelony. Jelikož mi Praha vždy ať už vědomě nebo podvědomě chybí (den po návratu docela znatelně), snažím myslet na něco pozitivnějšího. Jako například shledání s šatníkem a botníkem po dvou měsících odloučení. Už jsem měla vážně po krk toho, nosit stále stejné boty, stále stejné kabelky a tím pádem stále stejné kombinace (dva měsíce za sebou!) a tak jsem se radostně pustila na úklid skříně (jejíž celý obsah si teď spokojeně leží na posteli a skříň je samozřejmě prázdná). Při té příležitosti jsem narazila na tuhle sukni, která se mi na jaře sice strašně líbila, ale nějak jsem se necítila v midi délce. Až teď najednou, blik cvak, mi to přijde jako nejlepší délka, co kdo kdy vymyslel. Diagnóza: módní schizofrenie. Nebo to prostě jen chce stále zkoušet nové věci.


As you know September means a new school year and so my return to Barcelona. Since I always miss Prague conciously or unconciously (and very deeply one day after leaving), I am trying to think about something positive. For example that now I have all of my shoes with me. I was really sick of always wearing the same pairs and same bags all the time (morw than two moths darlings!). So I started a clean up of the closet: of course, half of it now lays on my bed. I (re)found this skirt, that during the spring I liked to look at, but not to wear since it was midi and I though it does not suit me. And well, ding dong, it seems to me like the best skirt-lenght ever. Fashion schizophrenia I say. Or you just have to try new things all the time.