what was I thinking? (sometimes you don't have to buy the shoes)

Hello, good morning to you all, today I am coming with the story about how I make myself some rules, them I break them and then I realize breaking them was really stupid. I am talking of course about how I bought these booties at Zara.

My quality requirements have gone up in the past years- I don't usually buy anything just because it's cheap, I look at the materials, the finishes and all the details. But occasionally (happens about twice a year) I buy something that doesn't fit those fields and then I am super surprised it does not have the quality I expected. What a surprise indeed.

In this case, half of the sole lost its color and became beige which did not look good at all (fortunately I had no problem returning them). But I was left with the feeling like it all happened because I didn't keep up with my standards.

Also, why does quality vary so much within one store? I am talking about all of those big brands, where you have to know Zara is great for leather jackets and silk shirts but not shoes (duh- but I have to remember this next time!!), H&M has great leather shoes but lousy basic t-shirts, Bimba y Lola has good bags but not-so brilliant pret-à-porter, etc, etc. Who will tell you all of these things? Nor magazines, nor bloggers seem to care about guiding you to exactly what you need, with the quality you want. Why can't it be just all good (or all bad)? And why do we always think it is going to be different this time? It makes me confused and makes me make mistakes. When it happens I am like „Okay Adela, now you know how this brand makes this and you won't buy it again“ and two months later I think „Past me was pretentious, let's buy these shoes on sale!“ Am I not demanding with myself enough?

I probably need a list of things I can an cannot buy from particular brands- nobody can be good at everything. Maybe unless it' a luxury brand. How do you do it? Do you have specific garments from certain brands you always go for and other you want even look at? Share it with me in the comments!

Krásné dobré ráno všem. Dnes přicházím s příběhem o tom, jak si vytvořím pravidla, poruším je a pak se divím, jaká byla blbost je porušovat. Mluvím teď samozřejmě o těchto kotníčkových botách ze Zary.

Moje požadavky na kvalitu za posledních pár let strmě stouply- normálně si nekupuji nic jen proto, že je to levné, koukám na materiály, zpracování, detaily. Nicméně čas od času si koupím něco, co tomu tak úplně neodpovídá, a pak se divím, že se to rozpadá, žmolkuje nebo krabatí. Překvapivě.
V tomto případě se z půlky podrážky úplně ošoupala barva, což nevypadalo vůbec dobře (naštěstí se mi je podařilo vyreklamovat). Ale v hlavě mi zůstal pocit, že jsem se od začátku měla držet svých zásad.
Mimochodem, proč je kvalita tak rozdílná uvnitř jednoho jediného obchodu? U všech velkých značek musíte vědět, na co jsou dobré: Zara má pěkné kožené bundy a hedvádbné halenky, ale boty nestojí za nic (což už jsem ale věděla- takže už nikdy víc!!), H&M má skvělou kolekci Trend a kožené boty, ale na základní trička tam ani nekoukám, Bimba y Lola mají dobré kabelky, ale oblečení pokulhává, atd, atd. Proč všechno nemůže být jen dobré (nebo jen spatné)? A proč si vždy myslím, že tentokrát to bude jiné? Mate mě to a pak dělá takovéto impulzivní nákupy. Pak si vždycky říkám "Adélo, víš jak to je, tak už si svetr u téhle značky nekoupíš." A o dva měsíce později si říkám "Minulé já bylo snobské, kup si ty boty ve slevě!" No a takhle to dopadá.

Jsem sama se sebou málo náročná? Asi bych si měla udělat jasno v tom, co je od které značky vhodné si kupovat. Protože až na luxusní značky to asi nikde nebude úplně stoprocentní.
Jak to máte vy? Které kousky u jakých značek jsou vaší stálicí a na které by jste nesáhli ani klackem?