stále (a znova) žiju! a proč si myslím, že má smysl psát blogy


Je to úplně strašně divný, že až teď, po tolika a tolika měsících volna, jsem došla k tomu, že nejsem úplně nehorázně unavená, přehlcená prací, mimo domov, bez internetu nebo v jinak indisponované situaci a prostě PÍŠU.
A abych taky uvedla na pravou míru, co jsem mezitím dělala. Studium architektury v Barceloně jsem úspěšně ukončila v červenci a pak jsem se z toho dva až tři měsíce vzpamatovávala. Fyzicky unavená jsem byla třeba měsíc, ale psychicky mě to nechalo úplně jak pomeranč, který projde odšťavňovačem, takže jsem si prostě nařídila pohodu. Svojí základnu jsem přesunula zpátky do Prahy (jupí!) a povolila si všechny ty výlety, na které jsem kvůli škole neměla čas, energii ani finance. Začala jsem pracovat a relativně často navštěvovat babičky (nebo babičky mne). A protože člověk je bytost vrtošivá, tak už zas nikam jezdit nechci a naopak se těším, kde se s láskou usadíme. Jen teda zbytek toho životního plánu ještě nemám úplně domyšlený, ale jak tak zjišťuji, to nemá kde kdo.

Jako mnoho jiných přede mnou jsem si dlouho říkala, jestli v blogu má vůbec cenu pokračovat a vzhledem k tomu, že mě tu vidíte, asi tušíte, k jakému jsem došla závěru. Po exodu celé blogosféry na Instagram teď tak nějak zjišťuji, že mi to tu chybělo. Zaprvé, nejsem limitovaná žádným počtem slov, což při mém stylu psaní je občas oříšek. Zadruhé, tyhle články se objeví všem, kdo si je chtějí přečíst a nejen těm nad kým se smilují algoritmičtí bohové. A hlavně: je to tu prostě moje. Dělá mi to radost, opět v podstatě odpovídá název (jsem nejčastěji v Praze a občas si na sebe nějaký ten podpateček vezmu!) a to psaní, to vždycky byla moje srdcovka.

Kromě toho, teď když na to už opět mám o něco více času, mě zase začalo bavit oblékání. To mi dělá fakt velkou radost, moci někdy ráno (někdy až odpoledne) popřemýšlet, co si na sebe ten den vezmu a taky že za ta léta jsem toho už nastřádala tolik, že třeba teď zrovna nemám chuť koupit si vůbec nic kromě posledně brýlí od Gucciho a taky by to chtělo novou kabelku. Jinak jsem ale zjistila že "fashion" móda jako taková už jde mimo mě a opravdu už nedokážu říct, co bylo v poslední kolekci Prady (zato doteď vzpomínám a áchám nad poslední Haute Couture od Valentina- ta mi úplně vdechla život a co teprve ty barvy!), ale co mě na módě nejvíc baví jsou její historie, technické postupy, materiály, barvy, provedení, když zjistím, jak se něčemu správně říká (posledně jsem objevila paspulku), občas moct vidět něco jedinečného (výstava Diora v Paříži byla úplný vizuální orgazmus) nebo si na to i sáhnout (Riedlovy knoflíčky z 30. let na blešáku). Jelikož si myslím, že takových co máme rádi kvalitu, milujeme řemeslnost (ale nemůžeme si ji ještě dovolit) je víc, tak hlásím návrat a můžeme nad tím slintat společně! Kromě toho snad občas sepíšu i něco smysluplnějšího, ač se vždy ráda podělím o svůj poslední úlovek (pro chlapy to nekupuji ;). Doufám, že jste se těch 12 dlouhých měsíců měli krásně. Opravdu ráda vás tu znovu vidím.💓

& Other Stories tričko a kalhoty, Uterqüe boty, A.P.C. kabelka a Gucci brýle

20 comments:

  1. Už spoustu let tě moc ráda čtu a mám velkou radost, že jsi zase zpátky! :)
    Eliška

    ReplyDelete
  2. Tak sa tešiiiim, že si späť! :)
    A tie nohavice majú skvelý detail na tom spodnom leme.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju moc! Ten lem jsou jen našitá stuha s bambulkami, úplně jednoduché DIY :)

      Delete
  3. Júj,teším sa. Vždy som ťa rada čítala a aj sa kochala fotkami,takže sa teším z tvôjho návratu.
    Ja som po ukončení školy mala rovnaký problém, a keď som sa konečne z toho dostala,zmyslela som si opäť ďalšie štúdium. To vycucnutie prežívam opäť a nemôžem sa dočkať konca,aby som mala konečne čas aj na seba,písanie a prešívanie vecí,ktoré tak dlho plánujem.

    No tým som chcela povedať,že ťa úplne chápem a rada ťa tu vidím :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak moc držím palce, ať to vyjde! :) A taky moc děkuju!

      Delete
  4. Ja som len pred pár týždňami dokončila univerzitu a ešte sa z toho spamätávam, občas sa mi stále zdá ako sen a musím sa ubezpečovať, že je to pravda. Som rada, že si sa na blog vrátila, sledujem ťa sporadicky už dlhé roky.

    https://lamodaeanarchia.blogspot.it/

    ReplyDelete
  5. Vítej zpět, Adélko!
    Mně už hodně přestává bavit instagram, kde se už beztak v 90% prezentuje faleš. Vzpomínám na začátky, kdy jsem objevovala české blogerky, cca 2009, Tebe, Sandru a Terezu. Bylo to osobnější a inspirativnější než celý současný svět sociálních sítí placených z reklam. A hlavně mi chybí texty, skutečná sdělení adresátům, pozastavení se, né jen zbrklé projíždění fotek a kontrola feedu.
    Těším se na další tvé příspěvky!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ano, ano, přesně proto mě ten instagram taky přestává bavit, a kromě toho tím, že ho nemáš ve vlastních "rukou", tak už teď mě štve, že po mě chtějí prachy, aby moje příspěvky měly větší úspěšnosti, no prostě mi nepřijde nejlepší mít všechno jen tam :)
      Texty budou, pokud to ještě vůbec budu umět! :D

      Delete
  6. Krásný! Na tohle období se taky už neskutečně těším, ale stejně jako ty to ještě nemáme domyšlený :)

    ReplyDelete
  7. Very nice total black outfit and great pictures with these floral tress!

    https://4highheelsfans.wordpress.com/2018/05/03/chantilly-day-4-apotheosis/

    ReplyDelete
  8. Skvělý, že jsi zpátky! Čtu tě od začátku a hrozně mi tvůj blog chyběl! Jen tak dál! :-)

    ReplyDelete
  9. Už bylo na čase, Špeku! :*

    Lam

    ReplyDelete
  10. Vítej zpět! Sleduji tě od roku 2010, to už je pěkných pár let zpátky, a přesunu na Instagram mi bylo celkem líto. Inspirativních fotek je všude spousta, ale chybí mi v nich přirozenost, názory, texty.

    Ten pocit totálního vyšťavení jsem měla po bakaláři, byla jsem schopná jenom spát a koukat do zdi. Teď doklepávám poslední měsíc na Ing. a doufám, že se mi tomu podaří vyhnout. Utěšuje mě, že už mám studium jen jedno a ne dvě, ale i tak je to psycho. :)

    ReplyDelete
  11. Hurááááá. Super zpráva! Danuta

    ReplyDelete
  12. mám radost, že tu nekončíš :-) Katka

    ReplyDelete
  13. Vítej zpátky, čekaly jsme na tebe :)

    ReplyDelete