blue jeans

Please remind me of a moment I've worn blue jeans for the last time... I think that may be a year and a half ago, when I have worn my boyfriend's jeans. Clearly, I am not a jeans gal. I simply don't like the fact that every one is wearing them. I am not saying that I am the most original person in sartorial history, but I always come back to the moment when I tried on my sister's blue jeans and suddenly felt invisible, like I've never had to make an effort in my style ever. So that was the end of denim for me.

But lately, I really came to miss the rough texture of it. It is something those skinny and stretchy jeans I own cannot replace. I am even thinking about getting an A-line denim skirt!  Am I considering turning this blog cowboy themed? Maybe. Am I going to wear more denim? Definitely!

Připomeňte mi prosím chvíli, kdy jsem na sobě naposledy měla modré džíny...Pokud mě paměť neklame, bylo to před rokem a půl, kdy jsem na sobě měla přítelovy rifle. Očividně nejsem úplně džínový typ člověka. Důvod je prostý: nelíbí se mi, že je nosí všichni ostatní. Nepokládám se za nejoriginálnějšího člověka na světě, co se oblékání týče, ale v živé paměti mám vzpomínku, kdy jsem si půjčila sestřiny modré rifle a najednou jsem se cítila neviditelná. V dnešní době jsou znakem toho, že nad tím, co máte na sobě, moc nepřemýšlíte. Takže pro mě tím džínovina skončila.

Poslední dobou jsem ale nostalgicky vzpomínala na její drsnou texturu, se kterou se mé na tělo střižené elastické slimky nedají srovnávat. Dokonce přemýšlím o tom, že si pořídím džínovou sukni do A. Že tato přemíra džínoviny zapříčiní přeorientování tohoto blogu na kovbojskou tématiku? Možná. Budu od teď nosit více džínoviny? To si pište!

Levis jeans, Zara jacket, Bimba y Lola bag, H&M scarf