so little time

As I am getting older, I have come to the terrible realization that I will probably never have the time to do everything I want because well, there are only 24 hours in a day and 7 days in a week. What would I do for an extra weekend day!! I feel like I always have something to do and it has been years since I got a proper break and didn't think about what I still need to do on that day / week / soon enough. When I don't have anything to do for school (like that ever happens), there's always some pending administration, something that needs repairing (just broke a lamp yesterday and I have already scheduled repairing it for next week because guess what- I am too busy this Sunday already), something that needs to be ironed, my eyebrows are getting out of hand, I have millions of ideas for posts in my head but never have a free afternoon to get to them (how to maintain your eyebrows is one article I have in mind), books in my bookshelf I haven't even opened yet (although I am quite satisfied with my improved reading lately!), sewing projects, architects I want to look for in the library and documentaries and movies I want to see.

I want to have fun and travel but I also don't want to miss school and I want to sleep sometimes and my families are all living abroad so if I want to visit them when I have free days it doesn't let me go anywhere else. And even then things sometimes do not happened as you have planned, just like last weekend when I visited my family in Brussels and the next day the whole city was in l'état d'urgence so we had to stay home and I actually had a great time not having to rush anywhere and being able to watch Netflix all day. If someone older than me can tell me it gets better, that would really cheer me up. But since both my retired grandmas always have a ton of things to do as well, I guess I will have to learn to live with the fact that I will never do everything I want in life and that priorities are necessary and inevitable.

///

Čím jsem starší, tím těžší je pro mě myšlenka, že asi nikdy nebudu mít čas na vše co chci stihnout, protože, bohužel, den má jen 24 hodin a týden sedm dní. Co bych dala jen za jediný navíc! Pokaždé mám pocit, že musím udělat plno věcí a už to bude pár let, kdy jsem neměla to štěstí si odpočinout, aniž bych myslela na to, co musím udělat v ten den, týden či v blízké budoucnosti. Když nemám nic do školy (což se přiznejme si, neděje skoro nikdy), musím zařídit něco administrativního, něco potřebuje opravit (včera se mi rozbila lampa a nemám čas ji opravit dnes- mám jí v kalendáři na příští víkend), něco potřebuje vyžehlit, obočí se rozrůstá do brežněvských rozměrů, chci napsat tisíce článků (například jak si upravit obočí), v knihovně mám knihy, co jsem ještě neotevřela (ač na tom poslední měsíce tvrdě pracuji!), chci něco ušít, podívat se na pár architektů v knihovně nebo konečně vidět ten či onen film.

Chci se občas bavit a někdy cestovat a taky si občas odpočinout, ale rodiny bydlí v jiné zemi, takže když mám volno, tak jedu za nimi a zas už nemám čas jet nikam jinam. A občas se věci nedějí tak jak jsem si je naplánovala, jako například minulý víkend jsem navštívila rodinu v Bruselu a druhý den ráno byl vahlášen výjimečný stav, takže se nedalo dělat nic jiného než zůstat doma a koukat se na Netflix. Takže jsem zase nestihla to, co jsem měla v plánu. Pokud mě někdo starší může ujistit, že se to zlepší, tak by mi to udělalo moc velkou radost. Moc velké iluze si ale nedělám, vzhledem k tomu, jak mi obě moje babičky v důchodu neustále říkají, jak nic nestíhají. Asi se budu muset naučit s tím žít a smířit se s tím, že stanovit si priority je nutné a nevyhnutelné a že prostě nikdy nestihnu vše.

Everything from H&M